WHY ME

Kapitola 2.

Všichni odběhli a já měla klid na první pomoc. Jako první jsem zkontrolovala jestli dýchá. Naštěstí dychal. Posunula jsem ho do zotavovací polohy a začala volat záchranku.

Crrrrrrr crrrrrrr ,, dobrý den jmenuju se Ella Krajinská a je mi 12 let" začala jsem rozhovor a pokračovala. ,, Mám tu pana učitele asi v bezvědomí a dýchá. Jsem ve škole Biskupské gymnázium Ostrava."
,,Dobře je v místnosti nějaká dospělá osoba?" ,, Ano už přišla Paní ředitelka" ,,Dobře předejte mi ji." Prisla jsem k paní ředitelce a podala telefon ta jemně přikívla a koukla se na pana ucitele.

Pochopila jsem a šla k nemu. Pořád dýchal a byl v bezvědomí. Paní ředitelka tam hovořila s tím mužem a já kontrolovala jestli pořád dýchá. Přemýšlela jsem jak se mu to stalo.
Došla jsem k názoru že to není moje věc. Slyšela jsem houkání sanitky zastavující u skoly.

Paní ředitelka už dotelefonovala a ptala se mě. ,, Jsi v pořádku?" Překvapeně jsem se na ni podivala. ,, Samozřejmě mě se přece nic nestalo." Usmála jsem se na ni. Chtěla něco říct ale nedorekla to. Rozrazily se dveře. Ucítila jsem silnou bolest na spánku.
Lehla jsem si a snažila se uklidnit. Někdo do mě furt něco mlel. Neslyšela jsem ho. Viděla jsem černo....

Zvíře! Počkat cože?! Ano opravdu vidím zvíře ale v mé mysli nemůžu otevřít oči... Když přišel blíž viděla jsem medvěda hnědého. Překvapilo mě to. Začlo na mě mluvit. Cože asi jsem se zblaznila. ,, Ahoj je ti už dobře ?" ,, a-ano už je mi líp. " Pomýval hlavou a zmizel.

Au! Někdo mi svítil do očí . Rychle jsem se posadila což byla chyba. Cítila jsem závrať a tak si znova pomalu lehla. Nedemnou bylo spoustu přístrojů a sestricka. ,, Jé ty už ses vzbudila super" usmála se na mě.
Usmála jsem se zpatky. ,, co se mi stalo proč jsem tady?" Zeptala jsem se. ,, jeden záchranář ti kolenem omylem vrazil do spánku a ty jsi omdlela."
Pomalu jsem si začala vzpomínat.. ,, jak je na tom učitel? Byl na tom hůř jako ja" ano byl na tom špatně ale díky tvé první pomoci přežil už je ve škole a učí " odpověděla mi. Pomalu jsem se posadila. ,, potrebujes něco ?" Zamýšlela jsem se. ,, možná trochu vody a chleba ?" Milé se na mě usmála a šla. Za minutku přišla s tácem s vodou a kaší. ,, Děkuji" ,, za málo" odpověděla mi. ,, Chtěla tady jít ředitelka ale už musela jít stejně jako učitel jen ať o tom víš" podívala jsem se na ni ,, Kdy budu moct do skoly?"
,, jestli se na to cítíš tak můžeš už v pondělí ale musíš se šetřit!" Pokývala jsem hlavou a ona odešla s tim že v poledne zase přijde. Najedla jsem se a koukla se co je dnes za den. Hmm je pátek takže bych ve středu bych mohla jít na koně. Najednou jsem si vzpomněla na toho medvěda. Zavřela jsem oči a viděla jsem ho zase. Rychlé jsem je otevřela a potrepala hlavou. Dopoledne rychle uteklo. Byla u mě rodina a přinesla knížky takže jsem vesele četla když odešli. Přinesli mi nějaké knížky s koňmi a jako obvykle jsem obě dvě měla do poledne prectene.

V poledne přišla sestřička a dala mi oběd a chvilku si se mnou povidala. Jakmile odešla jsem se pomalu postavila a začala chodit po mistnosti. Bylo to v poho a tak jsem zkusila trochu běžet ale na víc jsem si ještě netroufla. Další dny byly taky v poho chvilku jsem byla venku a poslední den jsem už zase mohla v pohodě běhat. A pak konečně přišel poslední noc tady. Měla jsem už nachystanou aktovku a šla spát.

Ráno mě vzbudil budík a já se šla rychle převléct. Jakmile jsem byla prevliknuta mi dala sestřička svačinu a snídani a já si ji rychle snědla u toho jsem poslouchala přednášku o tom že mám být opatrná a příliš se neprepinat. Potom mi ještě řekla ať se za nima stavím až budu po škole na kontrolu a potom se rozhodnou co se mnou. Konečně jsem vyrazila a šla na tramvaj. Nasedla jsem do osmičky která mě dovezla ke škole. Vystoupila jsem a rychlým krokem do školy ať si mě nikdo nevsimne.

Došla jsem si třídy. Nikde nikdo uf oddychla jsem si a nachystala věci na hodinu. Měli jsme tet cestinu. U vytahování učebnic( donesli mi je rodiče) jsem omylem chytla i omluvenku. Věděla jsem že ji musím dát třídnímu. A doprdele. Já za ním nemuzu. Koukla jsem se na rozvrh a zjistila že mám nejen přírodopis takze paní ředitelku ale dokonce i fyziku takže třídního. No supr. Alespoň jsem nemusela jít do kabinetu. Za chvilku jsem přešla k parapetu a sedla si na nej. Za chvilku začali chodit spolužáci a tak jsem rychle seskočila a snažila se a y si mě nikdo nevsimnul. Bohužel nemám takové štěstí. Jakmile si mě všimli začali chodit za mnou a já pomalu ustupovala. Všichni mi děkovali a já jen říkala že to nic nebylo že by to udělal každý. Jak jsem ale couvala narazila jsem do Kamila který byl za mnou. Rychlé má chytnul kolem pasu a dal si mě za mě protože tam bylo i pár těch kteří na mě hnusné vykřikování že jsem si to vymyslela. V tu chvíli ale zazvonilo a já si sedla do lavice jako ostatni

,, diki" Kamil se na mě podíval a usmál se. ,,za málo". Přišla učitelka a tak jsme se postavili. Úča nam řekla ať si sedneme a ptala se na absbsenci. Přeletěl očima třídu a zastavila se u me. ,, jé tak ty jsi už zpátky " usmála se na mě. Ja jenom přikívla a snažila se usmát. No popravdě mi to neslo no dobře vůbec. Ona však už ale pokračovala. ,, Kamile mohl bys s El probrat co jsme dělali ve skole?" ,, Jistě paní učitelko" já se na něho podívala a on se jen usmál. Zbytek hodiny mluvili o pod.j.

Crrrrrrr jooooooo konečně skončila hodinaa. Začala přestávka a já si chtěla vrátit učebnice do aktovky ale Kamil mě zastavil. Otráveně jsem se na něj koukla. ,, no vidím že ses pořád ta stejná El" zasmál se. Já jen vytrhla ruku z jeho sevření a dala si věci do aktovky. Chtěla jsem vyjít ze třídy ale něčí ruka mě zastavila. ,,Kamile !" On se jen zasmál a řekl ať ho následuju. Šla jsem za ním a on mi dal klíče a cip. Řekl mi že ten klíč je na zámek u naší skříňky a ten čip je na oběd. Počkat Naší skřínky! ,, cože " vypadlo že me. On se jenom otočil a řekl že skříňky máme po lavici. Přikývla jsem. A šla někam kde budu mít klid. Chodila jsem po škole abych zjistila kde je klid a dá se tam schovat. Nakonec jsem ho našla. Byl na chodbě k naší třídě. Byl tam takový výtah a za ním byl prostor.

Crrrrrrrrrrr

Ahoj jak se vám kapitolka líbila? Mě to psaní teda hodně bavilo. Jak myslíte že zvládne El hodinu s ředitelkou? No nechte se prekvapit.

Vaše El 👋