Kratochvíle

Úder povrchnosti

Jeden z posledních březnových dnů se chýlil ke konci, ovšem růžové květy ozdobných slivoní teprve začínaly rozkvétat. Park, v němž se podél cest pyšnily košatými větvemi, navštěvovaly tou dobou především rodiny a zamilované páry.

Právě onoho březnového večera se parkem procházeli i dva mladí lidé – dívka v roušce a o několik let starší muž. Nevídali se příliš dlouho, toto bylo jejich druhé rande, přesto si byl starší jist, že chce toto „vídání se" posunout na další metu.

„Líbí se ti tu, Momo?" zeptal se své společnice.
„Ano," odpověděla dívka lakonicky. Nebyla moc mluvná, i tak se s ní hezky trávil čas. Alespoň tak to viděl její doprovod.

I proto se muž po dlouhé procházce muž konečně odhodlal. Zastavil se a vzal dívčiny ruce do dlaní.

„Heechule?" nejistě zamumlala Momo přes roušku a podívala se na svého společníka.

„Vím, že se známe jen krátce, ale už teď se mi moc líbíš. Jsi naprosto bezchybná, proto jsem se chtěl zeptat, jestli bych tě mohl políbit?"

Momo váhala. Viděli se teprve podruhé a také měla roušku, kterou si až úzkostně odmítala sundat. Heechul tak ještě nikdy neviděl spodní část jejího obličeje. 

Měla pro to důvod. Vyrůstání v zemi, kde je pretty priviledge otisknuto ve společnosti mnohonásobně silněji, než by bylo zdravé, ji dalo jasnou lekci; lidi jsou povrchní.

„Jsem ošklivá," řekla místo odpovědi a sklopila oči na jejich spojené ruce.

„Jak můžeš být ošklivá?" nevěřil Heechul, evidentně Momoinou přítomností očarován. Ta chvíli přemýšlela. Má ji Heechul opravdu už natolik rád, aby ji přijal tak, jak vypadá? Nakonec se rozhodla, že to bude takový test.

„Pokud mě máš opravdu rád, tak můžeš," svolila po chvilce a snad jako součástí testu zavřela oči. Heechul jí stáhl roušku z obličeje. Polibek nepřišel.

„Proboha! Co to máš na bradě?!" Momo slyšela mužův dětinský výkřik. Heechul se vyděšeně díval na dívčinu protáhlou, rozšklebenou jizvu na bradě, na kterou i vrstva make-upu byla krátká.

„Vždyť seš tím uplně zhyzděná," dodal muž a rázem se na Momo začal dívat z vrchu, až znechuceně. „To nedám."

Dívka na to v první chvíli nic neřekla, jen se své brad bezděčně dotkla. Následně však svraštila obočí a vztekle jen na muže zaječela: „Pokrytče!" Heechul se tímhle pro ni odepsal ze seznamu lidí, se kterými má cenu se vídat. Tušila to. Tušila, že povrchnost jeho úsudku musí někdy vyplynout na povrch.

„Asi se přestěhuju do Ameriky," zabrblala si sama pro sebe, když zklamaně odcházela od svého společníka, pučet ve vlastním pokrytectví. Opustila tak rande s pocitem hořkého neúspěchu. Na druhou stranu alespoň věděla, že nemá smysl se s ním nějak více zahazovat. Na ni, Hirai Momo, čeká někdě někdo, kdo nebude mít hlavu vymytou beauty standardy. Zatím může na cestě mezi rozkvétajícími slivoněmi najít nějaká jiná, více konvenkční žena.

A tak se Momo patetičnosti celé situace nakonec i pousmála, roušku svíraje v ruce.