Když procházím temným lesem
Bojím se pocity přiznat ve všem
Mrzí mě že lesu přináším temnotu
Ale cítím tam zvláštní magickou samotu
Mrazivé pocity tvoří ve mě při procházce lesem pozoruhodné závity
Dýchání vzduchu lesního bohatství
Přivádí mě trošku do mírného šílenství
Když ze mě vyzařují ty pocity deprese
Jdu se uklidnit chozením po lese
Jedině les mi tak naslouchá
Nikdo jiný totiž moje pocity neposlouchá
Když ve mě vzrůstá vztek
Jakoby strom si ke mě klek
A odháněl ten žalostný vztek
