Vztek bohů

Caser?

Aaron byl v šoku, věděl o tom že nedokáže nic víc silnějšího udělat.

Potom jako by Aaron uslyšel zvuky které mu přišli povědomé.

„Nepodceňuj se." To byl ten moment kdy si to Aaron uvědomil. Jeho sny zatím dávali smysl, ten smysl s peklem musí najít nějaký chrám.

Klárka ze snu mu řekla že potřebuje nějakou věc na to aby byl silnější.

„Nemusíš se bát nechci bojovat mimino, počkám si až budeš dost vyspělý." Řekl upír s úsměvem.

To bylo poprvé co viděl jeho obličej. Měl všude po sobě rány, taky jeho zelené oči se blyštili jako smaragdy a měl na nich upír 1 .

„Taky neotáčej se." Řekl vlkodlak.

Aaron ho neposlech a otočil se.

„Jsi i nevychovanec." Řekl vlkodlak přitom co do něho bouchl a nechal ho ležet v nevědomí.

„Aarone." Řekl Elfrik přitom co se snažil probudit Aarona.

„Kde jsem a proč mě tolik bolí hlava." Řekl Aaron přitom co si sedl a sáhl si na hlavu.

„Konečně jsi vzhůru, trvalo ti to nejvíc dlouho. A taky jsem čekal že budeš vyšší." Řekl Elfrik s oddechem že se mu povedlo všechny probudit.

„Jsi v kouzelnickém světě, zjistil jsem pomocí spojeného vidění že potřebuješ pomoci takže jsem tě vyvolal.

Ray je na misi takže ji uvidíš až za chvíli. No nic"

Řekl Elfrik a dal Aaronovi do nosu špuntu, do uší mu je taky dal a zavázal oči. To samé udělal i Viky a Klárce.

Pak jako by Aaron cítil že by ho nosili další lidi.

Pak jako by uběhla "chvíle" a Aaron byl u další budovy.

Aaron poděkoval a šel k té budově.

Vypadala o mnohem líp než ta minulá, byla obrostlá rostlinami.

Byla v nádherném lesem. Vypadala jako ta kde budou draci a víly.

„Tak co jdeme?" Řekl Nikolas jako kdyby se tam teleportoval.

Aaron si všiml že i Áďa a Miky tam byli.

Šli tam a otevřeli dveře a v tu chvíli se tam objevil pán a řekl:

„Nemáte tady být, ale stejně jste přišli. Pokud se tady kvůli vám šesti něco stane tak vás najdu."

„Velkej sympaťák, nejlepší uvítání a první dojem." Řekl Nikolas ironicky.

Aaron se na něj podíval smrtelně do očí a řekl:„Uvidíme kdo bude litovat toho že jsme se přišli."

(Hodilo by se asi taky poznamenat že byl tak o hlavu a půl větší než Aaron což je docela ironické.)

Když je přivítal další kluk tak ten jim aspoň představil jejich pokoje a zeptal se na podpisy podpisy.

Nikolas se k němu hned vyrhl a když se na něj ostatní podívaly tak řekl.

„Hej, není moje chyba to že se zeptal." Řekl Nikolas šťastně.

„Měli by jsme?" Zapsal se Aaron v nejistě. Věděl o tom že kdyby ho nepodepsal byl by smutný, ale pokud ano tak by byl narcista.

(Taky by se hodilo říct že ten kluk byl vážně malý. Jakože hodně, hodně, hodně malý.)

„Poslouchej buddy, možná zkus poprosit." Řekla Viky co nejklidněji co mohla, taky se k němu přiklonila.