NEZAPOMENUTELNÁ ANNE

Nával stresu

Zbytek dne jsem ještě ležela v posteli, protože jsem měla horečku. Holky mi neustále donášely pití a jídlo. Krásně se o mě staraly. Pak přišli i kluci a mezi nimi Lando. Všichni odešli až na Landa.

,,Anne, jak se máš?"

Neodpovídala jsem mu a podívala se jinam. No a? Lhal mi o Louise.

,,Anne, co se děje?"řekl a přišel na pravou stranu postele.

,,Co se děje!? Vymýšlel sis tolik věcí, které si mi pak nakecal!"

,,O čem to mluvíš?"

,,Louisa?! Vždyť spolu už nejste! To jsi mě chtěl jako mučit, abych se cítila na nic, že jsme vám rozbila vztah?!"

,,Tak to není!"

,,Nic mi tu nepovídej sakra!"

Najednou jsem pocítila křeč v celém těle. Zamotala se mi hlava a já spadla do bezvědomí. Jediné, co si pamatuju je, že Lando řval přes celou loď o pomoc.

Probudila jsem se na nemocničním lůžku. Měla jsem napíchlou žílu kanilou připojenou na kapačku. Absolutně jsem neměla ponětí, co se stalo. Všude kolem mě byly květiny a přáníčka.

Až po dvou minutách jsem si uvědomila, že mě někdo drží za ruku. Byl to Carlos. Toho jsem tu teda nečekala. Chtěla jsem ho pustit, ale on se v tu chvíli probral ze spánku.

,,Anne! Jsi vzhůru!"zajásal a objal mě.

,,Co se stalo Carlosi?"

,,Měla si jakýsi záchvat. Teda tak to aspoň doktoři popisovali. Byla jsi s Landem sama ve svém pokoji, a pak jsi spadla do bezvědomí. Lando zavolal pomoc. Díky bohu že jsme ještě nevypluli na moře. Přijela pro tebe sanitka a odvezla tě tady. Všichni jsme seděli v čekárně a čekali, až nám řeknou něco o tvém stavu. Řekli žes měla panický záchvat, a potom tě tu nechali se vyspat."

,,To tu byli všichni?"

,,Ano, Cha a Kika ti donesly balónky a jiné kraviny. My s kluky ti donesli kytky a Lando ti přinesl toho plyšáka."

Vedle mě byl plyšák mého oblíbeného zvíře. Červená panda. Ani jsem nevěděla, že jsem mu o tomhle řekla.

,,Jste všichni moc milí, ale neměli jste si dělat starost."

,,Anne, když jde o zdraví, není nic důležitějšího."

,,Asi máš pravdu."

,,Kde jsou teď ostatní?"

,,Lando je teď u automatu s jídlem. Seděl tu posledních 24 hodin. Já taky. Ostatní jsou někde ve městě."

,,Nevím, jestli chci, aby přišel."

,,Nějaké neshody?"

,,Tak trochu."

,,Nebudu se dál ptát," řekl Carlos a v ten moment vešel Lando do pokoje.

Když mě viděl při vědomí, jeho oči se hned rozzářily a rty roztáhl do velikého úsměvu.

,,Annie."

,,No nechám vás dva si  v klidu  popovídat."

,,Dobře."

Lando si sedl na židli vedle mého lůžka. Oba jsme mlčeli. Po chvíli jsem promluvila.

,,Je pravda, že jsi mě zachránil?"

,,Není, to záchranáři. Já jsem to celé způsobil."

,,Ne, neviň se. Tohle nechci. Neměla jsem to ani v plánu."

,,Ale Anne, kdybych se nechoval jak debil a rovnou ti všechno řekl, obešli bychom se bez tohohle všeho."

,,Ne, to není pravda. Stalo by se to tak či tak. A ano, neměl si mi lhát. Proč sis to vlastně vymyslel?"

,,Nevím, chtěl jsem tě uchránit."

,,Před čím?"

,,Před sebou."

,,Teď tě nechápu."

,,Anne, líbíš se mi už od prvního okamžiku, co jsem tě viděl. Jsi tak laskavá, nádherná a úžasná žena. Já si tě ale nezasloužím."

,,Lando, proč jsi si to nikdy neřekl? Mohli jsme se tomu všemu vyvarovat. Myslím, že si musíme více věřit, a svěřovat se jeden druhému."

,,Pravda. Jak to cítíš ty Anne?"

,,Mám tě moc ráda. Jestli bychom spolu chtěli začít, začala bych teď na pouhém přátelství. Necháme tomu volný průběh. Ty se hlavně musíš soustředit na sezónu po letní pauze."

,,Takže mě odmítáš?"

,,Ne, jen tomu nechám volný průběh a uvidíme, kam se dostaneme."

,,Dobře. Ale neručím, že tě aspoň párkrát někam nepozvu."

,,Fajn," řekla jsem a objala ho.

,,Každopádně jsem mluvil s doktory a říkali mi, že jestli bude vše v pořádku, mohli by tě pustit už zítra."

,,To je super, ale co budeme dělat potom?"

,,Vrátíme se na jachtu a poplujeme dál ne?"

,,Určitě, už se na všechny moc těším! Jo a děkuji za tu pandu."

,,Není zač Annuško."

,,Takhle mi říkej častěji."

,,Beru na vědomí zlato," řekl a mrkl na mě.