Blue-haired Dumbass [CZ]

4. kapitola - Tajemný klub pana Hudsona

S Finleym se vrátili zpátky na pláž, kde se již střízlivý bzukot začínal vytrácet. Ledničky s pivem byly poloprázdné a vypadalo to, že s blížícím se večerem, bude nouze o alkohol. Spoustu lidí bylo v plavkách na pláži či ve vodě, pár lidí zase asistovalo u grilu, a skupina mužů, včetně jeho otce, si ťukala pivy a zdravila se. Connora napadlo, že by zbývající čas do večerky mohl využít plaváním v jezeře a po pouštění lampionů se společně s Tinou vrátit zpátky do domu.

A skutečně. S dalšími lidmi, které si pamatoval z turnaje, se cákali ve vodě, líně si házeli nafukovací míč a čvachtali se, dokud sluníčko svítilo. Občas si našli chvíli na čekání ve frontě na grilovaný sýr nebo pořádný kus masa. Connor a Finley se k sobě chovali naprosto ukázkově, i když zbytek dne víceméně strávil ve společnosti Ellie. Kennedy na něj občas pobaveně zamrkala z dálky, a když se dohodli, že udělají kohoutí zápasy, nesl na ramenou jednu z dívek, kterou Ellie označila za moc fajn holku. Byla ze čtvrtého ročníku a při každé příležitosti skákala precizní šipky z mola do jezera.

Když už bylo kolem deváté, všichni se jako na povel seřadili u starostovy ženy, která každému za několik dollarů prodala lampion k uctění Adamovy památky. Connor se propletl mezi ostatními, aby našel Finleyho, který společný lampion držel se svojí sestrou. Oba stáli vzadu, aby nevzbuzovali příliš velkou pozornost. V centru dění byl opět starosta, který každého nabádal, aby se choval opatrně při jejich zapalování. Všichni se pak shromáždili na břehu jezera a za tichých not Davida Bowieho postupně vypouštěli lampiony do nebe.

Connor si nejprve s Kennedy vyměnil pohled, a poté se na Finleyho usmál a pomohl mu lampion vypustit. Bylo na něm vidět, že bojuje s vnitřními démony a jeho oči se v záři ohně leskly slzami. Společně pak u piknikového stolu dojídali poslední kusy již studeného masa a cpali se, dokud ho Tina konečně nezavolala k autu.

Vcelku vzato to byl pěkný večer a on zjišťoval, že se mu s poznáním pravdy trochu ulevilo. Ellie ho představila mnoha dalším tvářím z Falcon Lake High, které ale během cesty zpět docela jistě zapomněl. Byl nakonec rád, že se rozhodl jít mezi lidi. Přemýšlel nad tím, jak mu terapeutka říkala, že izolace pro člověka jako je on, nemůže být dlouhodobě prospěšná. Než šel spát, zahodil všechny vzpomínky na Adama Owense a Williama Bennera, a usínal pouze se vzpomínkou na tváře svých nových přátel.

...

Do začátku školy zbývaly tři dny a Connor měl pocit, že se jeho otec s tím volnem trochu odvázal. Když teď neměl víceméně nic na práci, a jeho investigativní otázky už byly zodpovězeny, mohl jen tvrdnout ve svém pokoji, poslouchat Alt-J, Florence nebo covery od Glee, které byly jeho guilty pleasure, ačkoliv nikdy neviděl jediný díl. Občas si do tašky hodil sluchátka, knížku a flašku s vodou, a jen tak bloumal ulicemi města. Za jezerem se rozprostíral obrovský les, který vedle po obvodu celého městečka, a nejednou se stal jeho útočištěm. Pokud by byl ponechán osudu a měl sedět doma, věděl by, že už by ho z postele nikdo nedostal.

Nasával vůni lesa a ignoroval upozornění o vysoké hladině zvuku, které mu mobil neustále předhazoval. Jako by to nevěděl. Další pípnutí už ale bylo od člověka. Otevřel mobil a prohlédl si zprávu, která mu od Ellie přišla.

Ellie, 28. srpna, 14:34

50.104568, 16.7988399, zadej do map a doraz.
Byl jsi pozván na půdu tajemného společenství. Zdráháš-li se přijít, Kennedy vzkazuje, že upekla brownies.
Budeme se těšit!

Ellie za klub TSPH

PS: přines s sebou ledový čaj, cesta nahoru je poutí velmi nesnadnou.