20ti letá Justý vyráží za svým velkým snem. Co se stane když jí do života jen tak vběhne mladý chlapec. Změní jí pohled na život? Bude jí podporovat v jejích snech? Bude ona jeho vůbec podporovat? Co budou mít společné, a co naopak rozličné?
Opravdo...
Bylo 9:37 když jsem se pokoušela snést dolů ze schodů z pokoje svůj nabitý kufr. Někdo ze zdola na mě zavolal, co tam vyvádím že se ozývají takové rány. A já na čtvrtém schodu od shora rázně odpovídám „Snáším si dolů kufr!" V tu chvíli už u mě byl taťka, který byl tak hodný a kufr mi doslova vytrhl z rukou.
„Tam táhneš celou postel, ne?"
„Ne, jen obsah svého šatníku" řekla jsem nevinně.
„Jen? Na to by byl potřeba snad jeřáb, abychom to dostali dolů". Na to už jsem radši nic neodpověděla.
Hodiny ukazovaly 10:00 a před naším domem zastavilo auto a za volantem seděla moje milovaná sestřička, která mě má odvést na letiště. V tu chvíli mi začalo rychle tlouct srdce. „Je to tady " řekla jsem polohlasně. Rodiče mě pevně objali a rozloučili jsme se. Když už jsem nastupoval do auta chytil mě někdo za rameno. Byl to taťka, který mi chtěl ještě něco říct. „Justýnko......já...víš...jsme na tebe pyšní. Buď opatrná, prosím." Naposledy jsem ho objala a do očí se mi nahrnuly slzy. „A teď běž a splň si své sny" dodal, když mě políbil na čelo a jemně popostrčil do auta.
Cesty se sestrou jsou vždycky rychlé, vždy si máme o čem povídat. Bylo 11:17 a my přijely k letišti, tady nastal čas na poslední loučení.
„Děkuju, že jsi mě k tomu dokopala."
„Vždy jsem tu pro tebe, ale tohle jsi dokázala sama" odpověděla, když už mi pomáhala vyndat ten zatraceně těžký kufr. Naposledy jsme se objaly a já už vyrazila na svou cestu.
Ve 12:50 jsem už seděla v letadle a byla připravená na let. Letadlo za pár minut začalo nabírat rychlost a vzlétlo.
Během cesty jsem si promítala v hlavě všechny vzpomínky, které mě donutily sednout do letadla a letět někam kde nevím ani co mě čeká.
Abych se představila, jmenuji se Justýna Benešová je mi 20 let, od svého narození žiji v České republice teda až do teď. Teď se stěhuji do Španělska přesněji Barcelony, což byl můj velký sen už zhruba od 12 let. Jsem rok po maturitě a mám úspěšně absolvovaný kurz Poradce pro výživu. Aby bylo jasno neletím jen tak do Španělska s jedním kufrem (i když pekelně těžkým) už jsem tam byla několikrát (dobře asi 2x) s mojí kamarádkou. Poohlédnout se, najít si byt a samozřejmě práci a nějaké to lítání po úřadech, které je ve Španělsku úplně nesnesitelné.
just.benesova přidala příběh
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
