Spolužák přinesl domovní zvonek do školy a nastavovali tam různé zvuky. O přestávce zkoušeli, co vlastně za zvuky tam je. Nastavili kukačku.
Spolužák: Vypni to, jde (jméno učitelky)!
Matikářka (vysazená na pouštění hudby ve třídě): Copa vám to tu kuká?
Spolužák 1: To byl (jméno), paní učitelko!
A: Kuku, kuku, kuku!
Kukačku zkusili na fyzice starší paní učitelce.
Učitelka: Co vám to tady kuká?
Spolužák: Tu máme kukačku, paní učitelko! To byste nevěřila.
Učitelka: Jó? To já pamatuju, jak ve zdech bylo topení a oni tam ti ptáci padali a jak nemohli ven, tak tam mlátili křídlama a zpívali. Pak je musel vytahovat pan školník jednou za čas.
Kukačka na dějepisu
Učitel: Vám tu něco kuká?
Pavel: Jo! Nám sem vlítla kukačka a teď tam kuká! Prostě oknem, fakt!
Učitel: Fakt jo? Tak ať nekuká, když mluvím, jo?
Zvonek občas zakuká.
Zrovna chvíli po kukání se ozve zaklepání a vejde spolužačka, co se vrátila od doktora.
Učitel: To bylo, jak kdybys zazvonila, hele! (Směje se, pak mu to dojde) Vy tu máte zvonek?
VOCÊ ESTÁ LENDO
Hlášky ze základky
HumorTohle je něco jako taková vzpomínka na základku, kterou jsme letos dokončili. Ne vždycky to tam bylo zrovna dobré, ale stejně to stálo za to a měli jsme to tam rádi. Základko, budeš nám chybět ❤️
