Hlášky ze základky

Kytky

Třídní nám natahal do třídy hrozně moc kytek, o které se furt někdo chytal, občas spadly z parapetu a vysypaly se.

POPRVÉ V NOVÉ TŘÍDĚ S KYTKAMI

Učitel (klasický úvod na začátku roku, povídá si s námi atd.): Bacha na ty kytky, některý jsou jedovatý.

Spolužák (rozhlédne se): A který?

Učitel se dívá po kytkách a říká, které jsou v pohodě. Ukáže na obrovskou rozvětvenou za sebou: A ta nejjedovatější je ta u mě. Kdybyste je shodili a něco z nich teklo, zavolejte mě, já to uklidím.

Po roce supl

Učitelka si s námi povídá a obdivuje, kolik máme květin.

Spolužák: Jsou jedovatý.

Učitelka: Vy tu máte jedovatý kytky? Proč?

Krčíme rameny.

Učitelka (zamyslí se): Já bych je házela po učitelích, co nemám ráda.

Na stížnost matikářky, že jí kytka neustále sahá do klávesnice ji jde učitel přesunout.

Učitel (kouká na to): Řekněte mi, jak jí může sahat do klávesnice, když ta kytka je tady a ten počítač tady.

Přesuneme ji po čase na parapet, ani nevím proč. Okno od té chvíle nejde otevírat, protože by spadla kytka.

Doslova všichni učitelé chtějí to okno otvírat, proto vyrobím cedulku, že se nemá otvírat.

Kterýkoli supl a češtinářka: Otevřete velký okna. (Uděláme, kromě tamtoho.) Tohle taky.

Já s kámoškou: To nesmíme otvírat, je tam kytka.

Spolužák: Je tam cedulka.

Spolužák větrá, otevře okno (ignoruje cedulku) a kytka spadne, vysype se. Zamete, ale hlína tam pořád je.

Matikářka: Proč je tu hlína? Vy jste zase vysypali kytku? Prosim vás, kdo shodil kytku?

Spolužák: Já.

Matikářka: Po hodině zajdeš za panem učitelem a řekneš, že jsi shodil kytku.

Učitel přijde se spolužákem a kouká na to.

Učitel: Řekni mi, proč otevíráš to okno, když tam vidíš tu kytku? A támhle máš ceduli, že to nemáte otvírat!