13. kapitola

124 5 0
                                    

Cestou do vesnice jsme se pořád ohlíželi. ,,Myslíš že to byli pozemšťané ?'' Zeptala jsem se ho. ,,Myslím že jo. V této části ostrova ani nemáme být, je to moc blízko jejich stanic.'' Byla jsem vyděšená a mlčky letěla vedle Neteyama. Výstřel se ozval znovu, ale tentokrát to bylo jiné. Někdo trefil mého Ikrana. Padala jsem dolů. ,,Emily!'' Zakřičel Neteyam a letěl rovnou za mnou. Hrozně jsem se bála. Zavřela jsem oči a čekala až dopadnu na zem. ,,Mám tě.'' Řekl Neteyam a vyhoupl mne na svého Ikrana. Držela jsem se ho jako klíště, a brečela. Podívala jsem se dolů a zahlédla svého Ikrana bezmocně ležet na trávě. ,,Můj Ikran.'' Vzlykala jsem a dívala se na jeho mrtvé tělo. ,,Neteyam pobídl Ikrana k nerychlejšímu letu a rychle jsme zmizeli. Cestou zpátky jsme si nic neřekli. Mlčky jsem za ním seděla a vyčítala si to. Za chvíli jsme byli ve vesnici, ovšem už z dálky bylo vidět, že jsou vesničané vzhůru a hledají nás.

Ahojky, při této kapitole Emilyana ztratila svého Ikrana, což je pro ni velmi bolestivé. Myslíte že budou mít ve vesnici problém ? Uvidíte ve čtrnácté kapitole. ⬇️

Avatar - EmilyanaWhere stories live. Discover now