TENTO PŘÍBĚH SE NEODEHRÁVÁ VE SVĚTĚ DR STONE. Tento příběh se odehrává v normálním životě. Mladá y/n Ishigami bydlí se svým bratrem Senkem. Je to mistryně světa v lukostřelbě a i v jiných sportech. Je velice nadaná. Jednou ve škole potká kluka do kt...
Když ten film skončil tak bylo něco kolem 11. Vstala jsem a šla jsem se obout.
Ukyo: a nebylo by lepší kdyby jsi tady přespala? Přece jenom je už pozdě.
,,to je v pořádku"
,,jo, a málem bych zapomněla. Půjdu se ještě převléct a vrátím ti tvoje oblečení."
Ukyo: to je v pořádku. Ten rolák stejně vůbec nenosím, a ty legíny tu tak 5 let zpátky nechala moje sestra Kate.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
(Tato postava je mnou vymyšlená. V anime byste ji nenašli)
,,chápu, ale nebude ti to vadit?"
Ukyo: ne nebude. A stejně, pro tebe to bude lepší než jít v těch šatech
,,tak dobře. Mockrát ti děkuji Ukyo"
Přišla jsem k němu a objala jsem ho. Ukyo celý zrudnul jak přezrálé rajče a poplácal mě po zádech. Trochu mě to zarazilo ale objímat jsem ho nepřestala. Potom jsem ho už pustila. Klekla jsem si na zem a roztáhla jsem ruce. Luna ke mně přiběhla a v podstatě mě objala. Ještě jsem se s ní potulila a pak už jsem šla. Ke mně domů to bylo celkem daleko a tak jsem to vzala metrem. Nastoupila jsem dovnitř a sedla jsem si na sedačku. Vytáhla jsem svůj telefon a napsala jsem Senkovi, že už jsem na cestě. Vypla jsem telefon a schovala jsem ho. Začala jsem přemýšlet.
Mysl: Když o tom tak přemýšlím, tak Ukya znám teprve od dnešního odpoledne. Je to milý kluk. A navíc je i pěkný........ POČKAT CO!!!! NA CO TO ZAS MYSLÍM!!!
Z úvahy mě vytrhlo to jak se paní snažila dostat kočárek z metra. V stala jsem a pomohla jsem jí. Potom jsem si šla zase zpátky sednout. Za 5 minut jsem měla vystupovat a pak ještě asi 15 minut ke mně domů. Vyndala jsem tedy sluchátka z kapsy a dala jsem si je do uší.
Dojela jsem na svoji stanici a vystoupila jsem. Vyběhla jsem schody a mířila jsem si to rovnou domů. Cestou jsem v uličkách zahlédla spoustu milenců. Bylo te odporný. V jedné uličce byl ale na zemi malý kluk. Vypadal na to že je mu tak osm. Byl skrčený na zemi u popelnice. Měl ruce v obvazech a po tváři mu stékaly slzy. Ten chlapec měl hnědé vlasy a hnědé oči.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
