Bakugo x oc Aizawy dcera (bnha ff)

7.

Vzbudila jsem se a čekala na mě zpráva. Nadšeně jsem se na zprávu podívala, když jsem zjistila že je od uživatele realbakugou.

„Dobré ráno, jak dnes žiješ?"

A poslal k tomu fotku (viz. Fotka nahoře)

„ Cool fotka, také přeji hezké ráno, zatím dobře, před chvílí jsem vstávala. Nechtěl bys dneska ke mně domů? Mám doma kočku XD"

Poslala jsem mu zprávu a on mi na to odepsal, že se ve 16:00 staví. Že se na kočku rád podívá. A takhle začal Katsuki chodit ke mně domů a já k němu.

----------------
TIME SKIP O 2 MĚSÍCE
-----------------

Byl pátek a my s Katsukim trpěli na poslední hodině. Po celém týdnu jsme byli už strašně unavení. Každý sval v našich tělech protestoval proti jakémukoliv pohybu. Měli jsme matiku a fakt nás to nebavilo. Otráveně jsem se podívala na Katsukiho a on na mě. Přes hodinu jsme si dopisovali na Instagramu a dávali jsme pozor aby nás nepřistihli.

Po hodině na mě čekal aby jem šli spolu domů. Už se z toho stala naše tradice docela. Vzala jsem si tašku a šla s nim že školy. Čekal nás víkend kdy jsme se třídou a tátou naplánovali výlet na jinou školu pro hrdiny. S Bakugem jsme se rozloučili u mého baráku objetím a já šla do baráku. Od mého záchvatu uběhli 2 měsíce. Je to klidné období, je to i díky Katsukimu který udržuje můj denní řád pravidelným a to mi hodně pomáhá.

Poslední dobou se mi k němu, ale rozmohli city, nevím co s tím mám dělat a rozhodla jsem se to nějak moc neřešit. Rozbila bych tím kamarádství a tím svoji stabilitu.

Přemýšlela jsem, když si je mně na klín vlezla Kuro. Naše černá kočička je úplně sladká a vždy ví, kdy je fajn že jít k nám lidem a mazlit se. S tátou jsem se pak o chvilku později potkala u kávovaru. Táta vyřizoval papíry pro zítřejší výlet. V 7:00 máme být u školy, kde na nás bude čekat autobus.
A když už bylo 22:28, tak jsem se rozhodla že půjdu spát. Pomalu jsem zhasla lampičku a propadla se do říše snů.

-----
BÍP BÍP BÍP
-----

Zazvonil mi budík který oznamoval, že je 5:45. Vytáhla jsem sebe z postele a šla do sprchy. Co jsem vylezla a udělala svojí typickou rutinu, tak jsem překontrolovala věci, které si beru s sebou na náš povinný víkendový výlet. Napsala jsem Katsukimu ať už vstává protože ten lenoch prostě nevstane ani když musí.

„Ahoj tati" řekla jsme když jsme se jako obvykle potkali u kávovaru.

„ Dobré ráno sluníčko." Řekl a dál si další šálek kafe. Vypadal jako by celou noc nespal, ale to hold patřilo k jeho učitelské profesi. Ujistil se, že jsem si s sebou vzala svého komfortního plyšáka a sluchátka, a poté jsme vyrazili na místo srazu. Byli jsme tam v 6:50 a táta zapisoval lidí kteří přišli. Viděla jsem rozespalého Katsukiho, který vypadal, že každou chvíli zase usně. Poté přijel autobus a my všichni do něj naskákali a tašky uklidili do kufru autobusu, až na naše malé batohy.

Seděla jsem (jak nečekaně) vedle Katsukiho. Ten jakmile si sednul, tak usnul. Já si dala svoje odhlučňovací sluchátka a také jsem pomalu usnula.

„ Tak dečka vstávejte!" Zařval present Mic a my všeci se rázem probrali. Všichni jsme naštvaně vylezli z autobusu, a pak jsme viděli tu nádhernou oblast, kde jsme se nacházeli a rázem všechen vztek opadl. Katsuki si mnul oči aby se probral. Všichni jsme si vzali svoje věci, jen mně je bral táta. Také budu mít s tátou pokoj z důvodu mého postižení, aby mi byl vždycky na blízku. Nesnesu dobře změny.

Vystoupili jsme a timto začal náš trénink s jinými učiteli.