Obyčejná fanfikce ao atypické dívce a Bakugovi.
💥
💥
💥
Doufám e se bude líbit a moc se omlouvám za chyby a překlepy, píšu kapitoly po nocích a nemám čas to kontrolovat 💀💗
Vzbudila jsem se v 6:00 jako jsme měli na akademii rozcvičku. Hold mi ten režim zůstane asi. Hodila jsem si sprchu a převlékla se do oblečení. Můj autismus dělá to, že musím na sobě mít vždy kousek zelené.
Právě byli pololetní prázdniny ve škole, takže jsem měla volno a táta místo volna musel dělat papírování dodatečný ohledně mého přijetí do školy. Dala jsem si kafe a šla ven nakupovat věci pro můj pokoj.
Došla jsem do Ikei a šla nakupovat. Vzala jsem si tam barevné povlečení na polštáře a deku, k tomu chlupatou deku (larisu), otočný papasan, pár plyšáků, Bobík na sezení, barevný koberec a zrcadlo. Pak jsem zašla do drogerky kde jsme si pořídila pleťový masky, šminky a další kravinky. Vzala jsem to cestou přes nákupák a tam nakoupila nějaký oblečení.
Když jsem konečně všechno dokoupila, rozlétla jsem se směrem k domovu, byl čas na svačinu a nemyslím si že táta moc umí vařit. Přiletěla jsem domů, hodila si nákup do pokoje. Umyla jsem si ruce a šla chystat avokádovou pomazánku s tousty. Dodělala jsem ji a s pomerančovým džusem jsem ji donesla tátovi do pracovny kde teď byl.
„Děkuji Omi" usmál se a dál se chystal mluvit: „ Právě píšu dopisy profesorům ohledně tvých sluchátek, autismu aby věděli. A také že když se stane záchvat ve třídě, že mají studenty dostat ze třídy a zajít pro mě." Usmál se na mě a já zase na něj.
„Děkuji moc jsem ráda" usmála jsem se na něj a šla si vykládat věci z nákupu v pokoji. Byla jsem šťastná že jsem si mohla něco koupit, jsem menší nakupování maniak, a zvlášť pokud vidím něco s dinosaurem ci hezkou rtěnku. Vyložila a uklidila jsem věci a radši jsem ani nekoukala kolik to vše stálo. Poté už přišel poslední večer před tím než měla začít zase škola. Šla jsem za tátou.
„Tati myslíš že budu v UA v pohodě ? Víš jak jsem autistická, když se mě budou dotýkat lidi aniž jim to povolim, tak mi to může způsobit attaku kde začnu útočit na lidi a muj quirk nebudu moct ovládat." Řekla jsem s velkými obavami.
„ Neboj se zlatíčko, to bude v pořádku, hlavně si s sebou vem do školy věci co tě v takových případech uklidní. Všechno bude v pořádku, Mám tě rád" obejme mě.
„Taky tě mám ráda tati, budeš dneska pracovat dlouho do noci ?" Zeptala jsem se ho.
„Nene, už jen dodělám 2 papíry a mohu jít spát neboj, uvidíme se zítra ráno. Dobrou broučku." Pohladil mě po tváři a poté jsem se vydala na kutě.
--- RÁNO ---
Vzbudila jsem se a šla si hodit sprchu. Hned poté jsem šla vařit kafe. Potkala jsem se tam s tátou který zrovna šel.ke kávovaru s úplně stejným úmyslem.
„ Dobré ráno tati" usmála jsem se.
„ Dobré ráno Omi" také se usmál a nechal mě udělat si kafe a pak si dal taky.
„ Snídáš či ne?" Zeptal se mě a já zavrtěla hlavou že ne: „ To je dobře, já taky ne, nemáme nic na snídani" řekl a já se zasmála, jaký otec taková dcera. Poté co jsme si oba vypili kávu a připravili se, tak jsme vyrazili do školy.
Můj make-up, docela jemný protože v Japonsku je hodně omezený pro studenty:
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
