27.

76 7 0
                                    

Týdny, měsíce uběhly a Morgana nebyla k nalezení. Jakoby se po ní slezla zem. Sirius její zmizení nesl nejhůř stejně jako mladý Potter.

Harry byl na prázdninách znovu u Dursleyových. Znovu a znovu posílál ženě dopisy, na které mu odpověď nikdy nedošla.
Ron jako vždy žádný dopis neposlal, a Hermiona taky ne. Což se divil Nebelvírka poslala vždy alespoň jeden dopis.

Na Grimmaldovém náměstí bylo příjemné ticho, které vždy jen přerušilo kvílení z obrazu Paní Blackové.
Sirius trávil své dny civěním do zdi a přemýšlením co udělal špatně. Nemohl u sebe mít svého kmotřence a černovláska se nadále neobjevovala.

Cítil se nesvůj. Znovu jí ztratil. Po jeho bledé tváří stékaly slzy.  Popadl láhev whisky a polovinu upil.

......
  Hysterické vzlyky se odrazovaly od špinavé celý. Na zemi se v euforii bolesti kroutila mladá žena. Křičela, prosila.
Její prosba byla vyslišená. „ Avada Kedavra." Hlesla a zelený paprsek ženu na dobro utišil. Po její tváři stékla jediná slza,kterou rukávem rychle setřela.

„ Výborně,Morgan." Vyhrkla radostně žena po jejím boku. A hlasitě se rozesmála. Jak bych se mohla radovat, pomyslela si pobouřeně.
Jsem vrah. Odpusť mi to.

„ Je čas, náš Pán nás vola." Zajásala zmijozelka a zmizela na schodech. Morgana se zhluboka nadechla a sama se vydala po točených špinavých schodech.
V prostorné místnosti okole dlouhého stolu sedělo několik následníků Temného pána. Mezi ně teď patřila černovlasá žena.

„ Jsem poctěn tvou změnou Morgano." Zasyčel a pozorně si svou následovnici prohlédl.
Věděla o co se snaží, nebyla hloupá. Moc dobře to znala. Uzamkla svou mysl a přehodila Pánovi Zla nepravdivou vzpomínku.

„ Co tvůj názor změnilo?" Otázal se muž který, čím dál víc připomínal spíše hada než lidskou bytost.
„ Okolnosti mě přiměli se rozhodnout jinak." Odvětila chladně. Její bolestný výraz plný hanbi nahradila nenávisti a pohrdání.

.....

„ Na ministerstvu se nachází jedna věc, která je v nastávající plány hodně důležitá." Vyslovil Tom a všechny přejel chladným výrazem.
„ věštba?" Vyhrkla Morgana pohotově. Pán Zla se zarazil poté se pyšně zašklebil. „Ano,ano. Dovním se, že toho víš hodně." Popošel na stranu kde žena tiše seděla bez hnutí. Její kamenný výraz nic neříkal. Ohromila ho,a to se nemuselo ani snažit.

„Podle čeho soudíte,Pane?"otázala se s lehkou drzostí a na její tváři se objevil troufalý úsměv. Její tmavé oči zářily adrenalinem.

Dej mi záminku abych ti mohl věřit.

Anna 💚


Krev Morgany ( Fanfikce HP)Where stories live. Discover now