Hned co jsem byla před domem jsem si vzala záložní pistoli a pomalu jsem se vydala do domu. Jo to bych nebyla já aby se něco nepokazilo. Někdo mě praštil něčím do hlavy a pak už jenom černo. Probudila jsem se s bolestí hlavy přivázaná k nějakému topení.
Noen- Ale princeznička už se vzbudila
Já- Pusť mě!
Noen- Ale proč jsi tak zlá?
Já- Jsi ty vůbec normální?! Zavoláš mi a vydíráš mě, pak mě uneseš, přivážeš k topení a děláš andílka?!
Noen- Ale klid čiči
Já- Neříkej mi čiči a pusť mě!
Už toho měl asi dost a vrazil mi facku.
Noen- Prostě tu se mnou budeš ať chceš nebo ne!
Naštvaně odešel a zamkl mě tam. Snažila jsem se dostat z těch provazů ale nešlo to. Snad mě parta bude hledat.
Mezitím u party...
Dyl- Kde je T/j tak dlouho?
Char- Nikdy nebyla pryč tak dlouho
Addi- Ale její auto je před domem
Jad- Mohla jít pěšky
Dyl- Vím že má takové malé místečko v lese na přemýšlení a tam vždycky jezdila autem
Chas- A navíc si brala klíče od auta
Pay- Zkoušel jsem se jí dovolat ale nebere to
Ava- Neznamená to snad že T/j někdo-
Dyl- Nikdo ji nezabil
Ava- To jsem ani nemyslela. Třeba ji unesl Noen jako pomstu
Jad- Dobrej point Avani
Pay- Jdeme ji hledat
Dyl- Co je to s tebou? Od té chvíle co jste se s T/j líbali a ty jsi jí pak něčí řekl tak jsi divný
Pay- Protože T/j pořád miluju a ona mě asi taky! Musíme ji co nejrychleji najít!
Char- Pay má pravdu. Musíme T/j co nejrychleji najít aby se jí neví nestalo!
°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•
Celá parta mě hledala ale nevěděla jsem o tom. Každým dnem jsem se modlila aby mě už našli a mohla domů. Noen mě pořád mlátil, řezal mě do rukou a nohou a celkově mě mučil. Sem tam mi dal i kousek něčeho na jídlo a pití ale to bylo jednou za asi týden. Pořád jsem byla přivázaná k tomu topení a někdy mě i rozvázal aby mě mohl líp zmlátit. Každým dnem jsem byla o kousek blíž je smrti a on se to snažil posílit ještě jednou věcí. Ale všechno hezky popořadě. Další den rovná se další utrpení. Ráno mě vzbudilo když mě ten tyran odvazoval od topení.
Já- Co děláš?
Už jsem neměla skoro na nic sílu a skoro ani na to mluvit. Noen se na mě jen nenávistně podíval a odhodil ten provaz někam do rohu místnosti. Hrubě mě vzal za zápěstí a vedl mě dolů. Dole v obýváku byli nějací chlapi v černých oblecích se zbraněmi.
Noen- Tak tady je a já za ni dostanu ten milion
?- No dobře tady máš
Ten chlap vytáhl obálku s penězi a on mě popostrčil dopředu že mám jít za nimi.
?2- Ale neříkal jsem že je tak moc domlácená
?- Takže za to bys měl zaplatit
?3- Předáváš nám trochu vadný zboží
Jeden vstal a šel ke mně a začal si mě prohlížet a po chvíli osahávat.
Noen- Zatím na ni nesahej ještě není tvoje
?- A kdy bude moje?
Noen- Nejdřív prachy
?4- Hele Noene víme o co ti jde takže mi ti dáme peníze až tahle kráska bude sedět v autě s náma
Noen- Tak dobře
Všichni chlapi se zvedli a šli ven do auta a já s nimi. Sedla jsem si dozadu k oknu a nějací nechutní, slizcí dva chlapi za mnou.
Noen- Tak a teď ty prachy
?- Víš co Noene naser si!
Dupl na plyn a odjel.
Noen- Vy hajzlové!
Začal střílet a my jsme mu mizeli před očima. Pro cestě mi dal jeden z těch slizounů ruku na stehno a já jsem s tím nic udělat nemohla. Opřela jsem si hlavu o okno a usnula jsem.
