Všem mužům, které jsem milovala

Kapitola 1.

Drahý A,

už je to poměrně dávno, co se naše cesty spojily. Byli jsme ještě děti, naivní a důvěřivá malá stvoření, která zdaleka nevěděla, co je v životě čeká. Bylo nám teprve pár let, když jsme se spolu za ruce procházeli přírodou a naši rodiče si nás s láskou fotili, aby na tyhle momenty mohli za dvě tři dekády sentimentálně vzpomínat. Byla to láska na tři týdny, která po nějaké době utichla. Probudila se znovu, když nám bylo okolo osmi. Dodnes si pamatuji, jak jsme si hráli, smáli se a jak jsem ti dala pusu, když jsi měl zakloněnou hlavu o židli.

Tentokrát ta láska ale netrvala víc než týden. Ospalá zůstávala schovaná hluboko v mém hrudníku, když přišel třináctý rok života a my se opět do třetice setkali. Procházky po sídlišti nebo louce a polštářové bitvy se brzy změnily v něco, čemu jsem v té době ještě vůbec nerozuměla. Když si ale dnes vzpomenu na naši první pusu, kterou jsi mi něžně vtiskl ve stanu na zahradě, uvědomuji si jediné. 

Byl jsi má první láska. Ne taková ta láska, co vydrží. Ne taková ta láska, která ti ublíží. První láska. Krásná a dětinská, ale zároveň vlastně nevinná a upřímná. Taková, která doopravdy přijde jen jednou za život a svým způsobem odstartuje nekonečný koloběh citů, srdcebolů, rozchodů a zlomených srdcí. Jen ona sama ještě tolik nebolí.

Tentokrát naše láska trvala jen něco málo přes dva týdny. Jednoho od druhého nás dělilo jediné - vzdálenost. Dálka, kterou jsme v té době nebyli schopni překonat a kterou by některé páry nebyly schopné překonat ani dnes. Matně si vzpomínám, že jsem tehdy opravdu doufala, že možná zvládneme tenhle vztah na dálku udržet. A zpětně si taky uvědomuji, jak směšná ta představa byla. 

Vše, co jsme za těch pár dnů prožili, se jako v mžiku rozplynulo v pouhý dým. Už je to pár let, co jsme se neviděli a nevím, jestli vůbec ještě někdy uvidíme. Ale jak by řekla Hazel Grace Lancasterová, jsem a budu ti vděčná za to naše malé nekonečno, které mezi námi vzniklo, aspoň na tu malou chvíli. Ať už to tak chci nebo ne, v mém nitru budeš nejspíš už navždy označen spojením "první láska".

Ze srdce

Magdaléna

Poznámka autorky: písnička přiložená v kapitole je ta, se kterou mám spojenou toto období života. Vyvolává ve mně některé vzpomínky, a proto jsem ji sem přidala i Vám. Snad Vám dokáže navodit, jaké pocity jsem v té době prožívala.