Já a můj egoista[OPRAVA]

příprava na vánoční ples

,,Myslel jsem si že ti dětskou radost připraví a řeknou ti to" ušklíbne se Aiden, zamračeně se na něho podívám. Mai se s Aidnem někdy bavila jako by měla devět životů.

***

,,Anny Mašková jste zkoušená" usměje se na mě naše učitelka na magii. Praštím hlavou o stůl, protože tohle mi vůbec nejde.

Dojdu k ní před tabulí a začala mluvit o teorii.

,, Dobrá a teď nám to předveď".

I přes tu snahu mi to nešlo. Učitelka se na mě podívala. Všichni věděli, že to umím. Třeba u naší královny?

,,Jde mi to málo, kdy když se cítím ohrožená většinou". ,, Dobrá to chápu. Zkuste si představit, že jste v ohrožení a bez určeného démona" zvedne si brýle.

Tak nic no ale jedna špatná známka ti nebude moc vadit, ne?

Zmlkni Ello.

Přikývnu na učitelku a podívám se na Mai jak je v ohrožení. Nahrnula se mi do očí magie tak moc, že jsem zjistila výkřik a rozbíjení něčeho křehkého.

Podívám se do reality a okna byla vyskleněná a jedna váza byla rozbitá. Vytřeštím oči na učitelku. ,,Nemyslela jsem že to prožijete až takhle Anny" zamračí se na okolí. Všichni byli na zemi a Tobiáš jak vidím spadl ze židle. Zuzka se Zackem taky. Mai jediná byla na židli. Všichni se na ní podívali. ,, Slibte mi že se to naučíte o prázdninách, abych nemusela psát čtyřku" podá mi sešit a přikývnu, dojdu si sednout a začalo zvonit.

Přišli jsme do svojí třídy.

,,Jaktože Mai to nezasáhlo?" řekne jedna holka. ,,Na mě ta magie ani nešla" usměje se na ní.

,,Jak to?" podívá se na mě. Byla jsem zase v panice se s někým bavit.

,,Jsem její oblíbená sestřička" obejme mě kolem ramen.

,,A proč já teda jsem spadl?" ozve se Tobiáš.

,, Nežárli Tobiáši prosím tě" ušklíbne se na něho Mai.

Tobiáš se zamračil.

,, Buď v klidu Tobiáši. My jsme taky spadli" řekne Žužu. ,,Hele já za to nemůžu" zamračím se. ,,Asi si myslí jak je její sestřička slaboučká a my to přežijeme". Zamračí se Mai na Žužu.

,,Hej klid jo? Já za to nemůžu. Někdy to neovládnu prostě" podívám se po Tobiášovi, který to už zažil dvakrát.

,, Zapomněl jsem že jsi ho málem už několikrát za to zabila" ušklíbne se Zack. ,,Zacku!" podívám se na něho.

,,Je neschopná, nikdy se nevyrovná svýmu otci" uslyším Kléřin hlas. Podívám se po ní a ta se dívala na mě.

Chtěla jsem něco říct ale Tobiáš mě štípl do ruky. Vyskočila jsem z tý bolesti.

,,To už ani nemůžu nic říct?" šeptnu. ,,Ne zase si bude stěžovat protože by z toho vznikla hádka a mezi Vánoci fakt nic řešit nechci" zasyčí.

Začalo zase zvonit ,,jestli budu zase zkoušená tak už se zabiju". ,, Dávej bacha Anny dneska máš smůlu" usměje se Laura. Vytřeštím oči na ní ,,nee" zamračím se.

***

Došli jsme domů a Tobiáš hned zamířil do pracovny, když nás Daniela uvítala s úsměvem na tváři a já prej mám přijít v šatech a v střevíci.

Vzala jsem na sebe fialové šaty co jsem měla u táty a stejnou barvu střevíců co měli tak sedm centimetrů.

Když jsem šla po tý chodbě tak jsem si málem rozbila hubu u schodů. Aspoň že nemusím chodit po schodech to bych se zabila.