spinn the bottle please

3 1 0
                                    

Toma napadlo, že si můžeme zahrát flašku(bylo 15:36), ale Maty říkal že je nás tady moc málo, tak zavolá svým dvoum kamarádům, takže další cizí lidi pro mě, a ano jsem introvert. Dojeli dva krásní kluci(ne že by Tom nebyl hezký, ale není zrovna můj typ). "Ahoj já jsem Vitaliy, btw říkej mi Víťa... A tohle je Dominik oba dva jsme idioti a ty budeš ta Nikča o které Maty furt mluví" řekl vysoký kluk s špinavým blond vlasama a s hnědými oči. Vedle něho stál menší kluk s černýma vlasama(měl je jako Afro) a s hnědýma očima taky. Nějak jsme se seznámili dali kafe, čaj, jídlo a šli hrát flašku. Bohužel ale jsme hráli na pusu(na koho to spadne, tak ten si musí vybrat komu tu pusu dá), ale nebojte hráli jsme to jen chvíli pak jsme hráli na "úkol" nebo "pravdu". Já to roztočila první a hádejte na koho spadlo... No samozdřejmě, že na Tomáše. Ten si vybral mě *hhh...* Povzdychla jsem si a on mi dal tu pusu, pak otáčel on a padlo to no Matyho a hádejte komu chtěl dát pusu😭 ano hádáte zprávně *MNĚ*!!!! Takže mi dal pusu a já jakožto "gay" nemám líbání a klukama ráda, ale s Matym to bylo jiný, i když to byla jenom malá sekundová pusa. Točili jsme dál a padlo to na Víťu, který chtěl dát tu pusu taky mě! A já už toho má dost a řekla jsem "hele nemůžeme si radči zahrát na pravdu nebo úkol prosím?!" Všichni kývli že klidně a tak jsme hráli. Padlo to na mě a na Toma no výborně!!!
"Pravda nebo úkol?" Řekl Tom a zahleděl se mi do očí "pravda žádný úkol se mi teď plnit nechce a taky nejsem srab" řekla jsem a Tomáš se podíval na Matyáše "mmmm... Líbí se ti tady někdo?😏"..."No.... Jakobyyyyy...(bylo to pro mě těžký říct "ano", ale přece nejsem srab!) No... Jakoby asi-asi ano" všichni se začali smát kromě Víti a Matyho "a kdo?!!?😏" Dodala k tomu Míša "hele to jsou dvě pravdy to není fér!!" Odpověděla jsem a všichni zmlkli a hráli jsme dál. Takhle jsme šli furt do kola a třeba Domča měl vypít půl litru vodky, Maty měl za úkol strčit hlavu do záchodu a takhle to pokračovalo dál a dál a dál. Až nakonec jsme se podívali na hodiny a na hodinách bylo 23:18, takže jsme šli spát a Víťa a Domča odjeli domů(samozřejmě, že řídil Víťa jelikož byl z nás jediný a teda ještě já střízlivý).

život je proti mě 1Donde viven las historias. Descúbrelo ahora