Chaos

Jsme tu správně

Co se mnou je?
Nepřipadala sis někdy, že na tenhle svět prostě nepatříš?
Já si tak připadám jsem strašně odlišná od ostatních, jak myšlením tak v učení. Prostě mi něco nejde a pak vynikám v uplně jiných věcech. Abstrakně fyzicky, psychicky. Jakoby můj potenciál byl na tomto světě nevyužit. Jako bych byla fakt uplně od jinud jako bych nezapadala nikam. Jakobych byla sama. Mám takový divný pocit jako že tu opravdu nejsem správně. Že musím žít jinak, že pořádně nevím kdo jsem a proč tu jsem. Jako by všichni kolem mě byli normální zapadaly. A já vždy vyčnívala z davu.
Jakoby to jak se se mnou rodiče baví by byla moje chyba. Jako když mi jedna z mé rodiny napsala ať jdu kouřit kokoty na only fans. Jako když osoba blízká napsala, že škoda že mě nespolkla. Jakoby jim dělalo dobře ubližovat slovy. Jsem dítě pro tenhle svět nebo jsem jen hromosvod těch ošklivých slov, které se do mě zarývají a pak ve mně pomalu hnijí a já se stávala více bez své emoční slupky. Jako bych každou chvilku měla vybouchnout, ale jsem spíše ta hodná. Jako bych prostě byla jiná
Čí je to vina, moje? Že jsem se narodila dvou lidem, kteří kdysi k sobě našli lásku. A pak když jsem přišla já jako by ji ztratili? Jakoby čas plynul jinak v mém světě a ostatních jinak? Vidíte už tím jak přemýšlím jsem jiná. Nejsem normální, ale co se bere za normální? Co když nikdy nezjistíme kdo jsme. Co když moji rodiče nejsou opravdu moji rodiče. Existuje někdo jako já? Existuje někdo kdo by dokázal nahlédnout do mé mysli a orientovat se v ní? Spoustu otázek 0 odpovědí. Dokázal by mě někdo milovat doopravdy takovou jaká jsem? Když to nedokážu ani já? Dokázal by mi někdo rozumět, když ani já nerozumím sama sobě. Jak?