jsem feťák slunečního svitu a
na svět se dívám očima opilyma ze
čtení románu ve kterých princezny skakaji z věží
oči si odlicujou pulnocnimi slzami a
hledám se v odrazech na zamrzlých
okynkach aut ale v každém z nich mi
pohled opětuje jedna dívka
je to skutečný život?
není to všechno jen iluze?
jsem dítě ztracené generace
generace kde se všichni ztrácíme ve
svých vlastní hlavě a
zamykame svá ustao oči i srdce na klíč
který hazime co nejdál za sebe a
snažíme se neohlizet za tou mrtvou
ulitou sebe samotných kterou jsme
nechali za zády.
jen se neohlizet.
j e n s e n e o h l i z e t.
