Brothers

13. night

S vinniem právě vycházíme ze sálu, film byl strašně hezkej a i když jsem ho nejmíň desetkrát viděla vždycky mě dožene k slzám. ,, jsem unavená" ,, já taky" vinnie mě chytil za ruku, podívala jsem se na něj, on koukal přímo dopředu ale i přes to jsem viděla že je lehce usmívá. Ruku jsem stiskla a za chviličku jsme byli u auta. Když jsme nasedli vinnie si promnul oči a pak nastartoval. Chviličku jsme jeli městem ale vinnie nakonec zajel k jednomu z hotelů. ,, proč?" ,, nechce se mi domu" na tohle jsem nechtěla odpovídat, každý má problémy s rodiči. 

,, dobrý den, jeden pokoj" ,, dobrý den, podívám se jaké máme volné.." paní ve vstupní, velké hale ospale pronesla ,, no, máme volné pouze dva, jeden je ale pouze pro jednoho člověka a druhý je v nejvyšším patře až pro 4 lidi takže je ale veliký" vinnie nadzvedl ramena ,, no tak nám ho dejte" ,, dobrá, paní se otočila pro kartu. ,, bude to 350 dolarů" vinnie to kartou zaplatil a my nastoupili do výtahu.  Celá recepce byla hodně osvětlená a nově vybavená, s vinniem jsme se dostali až do 45. patra a vinnie u našich bílých dveří zasunul kartu a nám se otevřeli dveře. Můj první dojem z pokoje byl příjemný, cítila jsem tu jemnou vůni a celé to tu bylo veliké, prostorné. Ale nejvíce mě dostal výhled. Čtyři veliká okna.

Stála jsem u jednoho z nich a koukala na Seattle, vinnie přišel zezadu ke mně, jako tenkrát. Jenom s výjimkou že teď mi okolo pasu ovinul jeho ruce.  ,, podívej jak je město veliký...a stejně jsme se našli" řekla jsem a otočila se na něj. Dívala jsem se mu do očí a pak se přesunula ke rtům. Sama jsem nevěděla co dělám ale prostě jsem to udělala. Přesunuli jsme se k posteli která měla na sobě tmavé povlečení. Prsty jsem mu projížděla vlasy a záda, on mě držel za boky a já cítila ten rozdíl...s vinniem jsme po sobě toužili. Vinnieho prsty mi chtěli sundat tričko ale v tu jsem si nebyla jistá ,, vinnie...počkej já nevím" on hned přestal ,, jo promiň" jenom jsem se usmála a stoupla si. ,, pojď na procházku" vinnie nahodil smutnej a otrávenej obličej. Došla jsem k němu a vytáhla ho za ruku, nahodili jsme si kabáty a vyšli ven ruku v ruce.

Na ulicích jsme fotili fotky a sledovali ostatní lidi jak i  v noci žijí a s nimi celé město.  Když jsem šli a já ho držela za ruku, musela jsem se zeptat. ,, co tě trápí na tvojí rodině?" ,, je to těžký" vinnie se nadechl a já jen čekala. ,, je to těžký hlavně s tátou, tím že jsem na jeho bývalým místě, chce abych všechno dělal jako on, a jelikož je ještě nade mnou, může se snadno dovědět jak to v naší bance chodí a jak to řídím. A ještě k tomu spousta lidí co byli na místě zástupce ředitele, kde jsi, často odcházela, to mi nepřidalo." bylo vidět že toho vinnie má dost. ,, proč lidi odcházeli z toho místa" ,, byl tam nejdřív chlap, neměl rád mýho otce a po nějakým čase prostě dal výpověď, pak tam byla žena, asi 30 no a ta furt na mě něco zkoušela, když jsem ji vysvětlil že je na mě stará, nasrala se a zabalila to, pak tam byla další a ta se zase nesnesla s kolegyní, s Juliet." Když mi to vinnie vyprávěl nestačila jsem se divit. Kdyby člověk nevěděl že se to odehrálo během třech měsíců, řekl by že se to stalo během 2 let.

,, no a proč jsi vlastně přijal mě? při pohovoru jsi nevypadal moc nadšeně"