Forever yours siren

Ublížení

O dva dny později

(Tarja vstala brzo než obvykle, aby ve studiu mohla zachytit Tuomase dřív, než přijdou ostatní členové kapely.)

TUOMAS: Ahoj, Tari.

(Řekl radostně, když Tarja vešla do nahrávarny. Tuomas k ní přišel a dal jí pusu na tvář.)

TUOMAS: Proč si mi nezavolala? Měl jsem strach.

TARJA: No jo, promiň.

TUOMAS: Tari, děje se něco?

(Zeptal se strachem v hlase.)

TARJA: Musíme si promluvit, Tuo.

(Tuomas se začal hrozně bát.)

TARJA: Tuo, já tě miluju. Ale...

(Odmlčela se a do očí jí vyhrkly slzy.)

TARJA: Ale nemůžeme být spolu.

(Řekla a zavzlykala.)

(Tuomas ztuhnul naprosto v celém těle. Cítil, jak se mu na malý moment zastavilo srdce. Byl ve velkým šoku. Mozek mu na krátkou chvíli přestal pracovat a skoro zapomněl jak dýchat a mluvit.)

TUOMAS: A-ale vždyť... to co jsem spolu prožili...

TARJA: ...bylo to strašně krásný. Chci, abys věděl, že tě miluju. Ale my spolu nemůžeme být.

(Srdce jí trhalo, když viděla Tuomase celého ztuhlého a v šoku z toho co řekla.)

TUOMAS: A-ale... Ale proč?

(Vykoktal ze sebe bezmocně.)

TARJA: To ti nemůžu říct. Prosím promiň mi to.

(Zavzlykala a otočila se, aby mohla odejít. Ve dveřích stál Marco a bylo jí jasné, že všechno slyšel, nebo spíš většinu z toho. Jen ho obešla a s pláčem utekla pryč.)

(Marco šel pomalu k Tuomasovi, který byl stále v šoku.)

MARCO: Posaď se.

(Chytl ho za ramena a posadil ho na pohovku.)

(Tarja vyběhla zadním vchodem, kde si kluci chodívali zapálit. Šlo to poznat z nedopalků od jejich cigaret, které ležely všude po zemi. Tarja si sedla na schody hlavu si opřela o ruce zkřížené na kolenou a nahlas plakala.)

(Slyšela otevírání dveří a pomalé kroky. Ale nechtěla s nikým mluvit a tak se modlila, aby ten někdo odešel.)

MARCO: Proč, Tarjo?

(Celá sebou trhla, když se ozval Marcův hlas. Pohlédla na něho, Marco nad ní stál a vyčítavě se na ni díval.)

(Zase sklopila hlavu a nahlas vzlykala. Marco se k ní posadil.)

MARCO: Řekni mi proč? Navzájem jste si vyznaly lásku, tak můžeš mi vysvětlit, proč si mu tohle udělala?

(Ona sama byla z toho v šoku a nevěděla co mu má na to říct.)

TARJA: Já... to... To ti nemůžu říct.

MARCO: Proč?

TARJA: Marco prosím.

(Prosila ho bezmocně, aby jí netrápil otázkami. Ale jemu jakoby to bylo jedno.)

MARCO: Má v tom prsty Marcelo, že jo?

(,,Řekni to Tarjo, řekni to. Řekni co je Marcelo doopravdy zač. Oni ti pomůžou. Jsou to tvý přátelé. Budeš už jenom s Tuomasem a budete spolu šťastní. No tak, řekni to." Radil jí její vnitřní hlas. Ale strach jí to nedovoloval.)