Úklady mužu a žen

18.

Georgiana spolu za doprovodu otce vcházela do kostela kde už vyzváněli pro ní svatební zvony.

Naposledy se ještě než jí její otec podal rámě ohlédla jestli někde neuvidí Charlese jenže nikde ho neviděla a tak za doprovodu otce vešla do kostela.

Charles byl tou dobou ještě na cestě, ale už se začínal blížit ke královskému městu.

Hnal svého koně jak o život a když  uslyšel vyzvánět zvony modlil se aby nepřijel pozdě, protože toho jediného by teď skutečně litoval.

Georgiana už byla v kostele a procházela spolu s otcem uličkou a přitom se snažila usmívat a dívat před sebe kde už na ní netrpělivě čekal její nastavující manžel, ke kterému ani za mák nic necítila.

Sevřel se jí žaludek nad tím vším a úsměvem se snažila potlačit nevolnost kterou z toho všeho měla.

Když její otec spolu s ní došli až k jejímu ženichovy, v duchu se modlila k tomu aby si ho nemusela brát, protože život s takovýmto mužem skutečně prožívat nechtěla.  

Kněz spojil jejich ruce a začal pronášet svatební řeč.

,,Táži se vás hrabě Wiliame z Worcesteru zda si dobrovolně berete za ženu lady Georgianu Charlott Staffordovou?," zeptal se kněz a přitom na oba dlouze pohlédl.

,,Ano," odpověděl hrabě z Worcesteru a na to se kněz obrátil k Georgianě.

,,Lady Georgiano Charlott Staffordová táži se vás zda dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomným hrabětem Williamem z Worcesteru?," zeptal se kněz a tentokrát jeho pohled směřoval jen na Georgianu.

,,Já.....A....A...An.....,"řekla Georgiana se strachem a než stihla říct celé ano, tak se v tu chvíli v kostele otevřeli dveře a dovnitř vběhl uřícený Charles.

,,Georgiano Ne!," vykřikl a v tu chvíli si ho všimla i Georgiana která se otočila když viděla že jí někdo vyrušil a na tváři se jí objevil radostný úsměv.

,,Charlesy!," křikla jeho jméno a rozeběhla se k němu.

,,Tak jsem to přeci jen stihl," řekl Charles a pak jí samou radosti objal.

,,Charlesy už jsem ani nedoufala v to že to stihne, i když jsem pořád věřila v to že snad zase budeme spolu," zašeptala mu Georgiana do ucha a pak mu dala velký polibek.

,,A já bych tě zas nikdy nedokázal ztratit, ani nevíš jak se mi po tobě strašně stýskalo," dodal a její polibek jí oplatil.

V tu chvíli se do toho vložil Goergianin otec který se probral z toho šoku co mu teď právě oba připravily.

,,Co to má znamenat?," zeptal se a přitom pohlédl na svou dceru.

,,Tohle je můj pravý ženich otče, miluji ho a žádného jiného si nevezmu," odpověděla Georgiana a přitom se s Charlesem chytly oba za ruce.

,,A co mi tím chceš jako říct dcero, tvůj právy ženich kterého jsem ti vybral čeká tady před oltářem," řekl její otec a na jeho slovech bylo znát že už se trochu začíná vztekat.

,,Jenže já ho nechci," dodala Georgiana v jejím hlase byl slyšet proti otci jasný odpor.

,,Ale stejně si ho vezmeš, když už jsem mu tě slíbil!," křikl na ní otec a pak jí vytrhl od Charlese.

,,Ale nevezmu si ho otče, slíbil jste mu že si vezme nedotčenou pannu a to já už nejsem," prskla po něm tato slova a pak se vytrhla od otce a vrátila se zpátky k Charlesovy.

,,Co tím chceš jako říct má dcero," řekl teď už skutečně naštvaně její otec.

,,Že už nejsem panna otče...... a navíc čekám dítě," dodala Georgiana odhodlaně a ta poslední slova překvapily i Charlese.

,,Co jsi to říkala?," zeptal se její otec který už byl rudý vzteky.

,,Že čekám dítě a že tady sir Brandon je jeho otcem," odpověděla a v tu chvíli se do toho vložil i Charles.

,,Tak to ne tohle jsem ti nedovolil a ty jsi moje dcera a budeš mě poslouchat!," křikl vztekle po své dcery Henry Stafford a pak jí chtěl zase od Charlese dostat pryč.

,,Tak to ne, na mou Charlott nikdo sahat nebude," vložil se do toho Charles který jejího otce od ní odstrčil.

,,Mám Georgianu rád, miluji jí a s láskou kterou k ní v sobě mám si jí vezmu," řekl Charles pak už klidným hlasem a Georgianu si přitáhl do svého objetí.    

Její otec z kostela naštvaně utekl a její ženich se postupně vytratil mezi svatebními hosty.

,,Je to skutečně pravda že čekáš dítě?," zeptal se Charles a přitom jí sevřel v náručí.  

,,Ano je," odpověděla Georgiana a potom mu na rty dala polibek.

,,Ach, Charlott učinila jsi mě tím nejšťastnějším mužem na světě," zašeptal jí do ucha Charles šťastně a potom jí její polibek dlouze oplatil.

Pak se obrátily ke knězi který stále stal na svém místě a který se na ně jen spokojeně usmál.

Potom je oba šťastně oddal a z Charlese a Georgiany se staly manželé.

Bydlely pak šťastně a spokojeně na Charlesově sídle a spolu tam prožily všechny radostné chvíle před očekáváním nového života který už Georgiana nosila pod srdcem.