Úklady mužu a žen

8.

Když vyšla z jeho komnaty měla co dělat aby se udržela na nohou, které jí snad ani vůbec neposlouchaly.

Spěšně se oblékla v rohu a pak rychle zamířila pryč.

Když si po chvíli všimla jak Charles otevřel dveře a šel jí hledat, tak se rychle schovala do temného kouta aby jí nemohl najít a když pokračoval dál, tak se vydala směrem ke svému pokoji který tu pro dnešek měla a šla potichu jako myška aby jí náhodou nikdo neviděl.

Charles jí hledal ještě hodnou chvíli a když jí bohužel nenašel, tak se vrátil zase do své komnaty a pak po chvíli usnul, i když ani jeho spánek který přišel nepřerušil ty obavy o ní.

Georgiana pak ještě chvíli ze svého pokoje zamířila mezi hosty aby se přesvědčila jestli jí její otec nehledá.

Když viděla že ne a že si snad ani vůbec nevšiml že tam chybí,  tak se zas vrátila do svého pokoje a šla jsi lehnout.

Ale přesto nechtěla zapomenout na tento nádherný a překrásný nový zážitek který ji Charles poskytl, protože něco takového ještě doposud nepoznala a bylo to tak krásné objevit zase nové obzory o kterých doposud slýchala jen z doslechu.

A při vzpomínce na to se ještě teď červenala a cítila snad i celé své tělo, které bylo ještě z toho všeho tak neskutečně rozrušené a oproti její nevůli chtělo zase znovu pocítit tu slast kterou teď nepopsatelně prožila.

Cítila ještě i dozvuky té vášně kterou v ní zažehl a nehodlala se toho nového pocitu kterým jí naplnil a který teď z ní už pomalu mizel vzdát.

I když její nohy jí neposlouchaly a naprosto protestovaly, tak nakonec se jí podařilo zase znovu dostat se do její komnaty a lehnout si do postele ve které teď i když předtím tomu tak nebylo byla bohužel sama.

,,Ale to přeci chtěla ne," řekla si sama pro sebe a pak s poslední nežnou vzpomínkou kterou teď prožila usla.    

Charles spal, ale i přesto na ní musel neustále myslet a najednou měl pocit jako by snad někde vedle něj zaslechl její hlas.

,,Charlesy, ach Charlesy....," slyšel jí rozrušeně vzlykat jeho jméno a najednou měl i pocit jako by jí snad i viděl před sebou.

,,Charlotte, Charlotte má lásko!," vykřikl a najednou se náhle ze svého spánku probudil a zjistil že to všechno co teď slyšel a viděl byl jen pouhý sen který se mu o ní zdál.

Otevřel oči a uvědomil si jak silně a mocně po ní touží, protože najednou nechtěl aby se jí někdo jen dotkl nebo aby patřila někomu jinému než jemu. Protože ona mu dala to nejcennější co měla a on se jí i přesto všechno i když si prve myslel že to bude jen pouhý románek nehodlal tak snadno vzdát.

,,Zamiloval se snad?," ptal se sám sebe a musel si přiznat že asi ano, protože už by si možná po dnešní noci nedokázal představit že by mohl být bez ní a bez jejich nádherných vlasu které chtěl k sobě stejně tak jako její krásné tělo laskat a hladit.

Měl náhle pocit jako by doslova žíznil po jejich polibcích a vzpomněl si na chuť toho posledního který měl ještě teď stále živě ve své paměti, stejně tak jako vzpomínky na onu překrásnou noc kterou s ní mohl prožít.

A které by snad nikdy nelitoval.