Double drabble aneb každý má své úchylky // Larry Stylinson

aneb vše musí být srovnané

Ráno vstanu jako první a chci svému sluníčku udělat snídani do postele.
Otevřu skříňku s hrníčky a zarazím se. Od kdy máme hrníčky srovnané podle velikosti a barev?
Otevřu další a další skříňku. Talíře do úhledného komínku, hrnce podle velikosti, skleničky podle velikosti a tvaru. Otevřu šuplík s příbory a jedna vidlička vedle druhé. S povzdechem zase všechno zavřu.
Od kdy je Hazz taková pedant na úklid, nikdy dřív jsem si toho nevšimnul.

Začnu s přípravou snídaně, kdy zjistím, že i naše lednice má svůj řád.
Vyndám pánvičku a začnu dělat vajíčka k snídani. Natáhnu se po kávovaru abych ho zapnul... a nic. Co s ním je? Po dalším zkoumání zjistím, že je vytažený ze zásuvky.
Strčím ho tedy do zásuvky a zapnu, nechám ho v klidu nahřát.

„Sun, vstávej," tiše budím Harryho. Ten jenom něco zamručí. „Miláčku," líbnu ho pod ucho.
,,Dobré ráno," uculí se. Nakloním se k němu a políbím ho. Po ránu je celý vláčný a mazlivý.
,,Sun, co jsi to vyváděl s naší kuchyní?" zeptám se opatrně.
,,Ehm... Přerovnal ji tak aby v ní byl pořádek?" Nesměle se na mě podívá.
Jenom si povzdechnu, přitáhnu si ho blíž k sobě a políbím ho do vlasů. ,,Dobře."
Oba se pustíme do snídaně.

--------------------------------------------------------------

Ještě mám v zásobě jeden příběh a pak bych zkusila něco pro změnu obráceně, kde Mimoň bude Louis😊.

Jinak já mám spíš ve všem chaos a neustále něco hledám. Obzvlášť, když jednou za půl roku uklidí myčku manžel 🤣, to pak nemůžu najít vůbec nic🤣.