aneb ledová čokoláda musí být ledová

86 16 5
                                    

„LOUISI!" slyším křik z kuchyně. Rychle se tam rozejdu, děsíc se toho, co se Harrymu stalo.
Nacházím ho se sáčkem ledové čokolády v rukách. „Ano Sun?" nechápavě se zeptám.
„Proč je ten sáček venku? Vždyť je to nechutné, jak to teče," šklebí se na čokoládu kterou má rozbalenou v ruce.
Přejdu k němu, vezmu si ji. Cítím, jak se mi taví mezi prsty a dám si ji do pusy, kde se ihned rozpustí. „Mňami." Olíznu si rty a následně i prsty.
„Bleh," zašklebí se Hazz. „Citlivko." Neodpustím si.
Hazz se otáčí a celý sáček dá do mrazáku.
„Tak to ne! Já chci svou polovinu nechat hezky venku." Natáhnu se po sáčku s čokoládou a vysypu ho na linku. Odpočítám polovinu.
„Takhle ne!" vykřikne. Všechnu čokoládu si vezme k sobě a začne ji třídit po barvách. Na stole mu zbyde jedna zelená a jedna modrá. Povzdechne si.
„Máš radši modrou nebo zelenou?" zvedne ke mně zoufalí pohled. „Sun, mě je to jedno, ta čokoláda tam je stejná." Sáhnu po zelené, rozbalím ji a dám do pusy. Harry si se zamračením bere modrou. Svou část si dá zpět do pytlíčku a uloží do mrazáku.
Nechápavě nad tím kroutím hlavou.
Moji část dá do krabičky a uloží ji do spíže. Tohle soužití bude ještě zajímavé.

--------------------------------------------------------------

A zase ta čokoláda 🍫😆

Team Harry💚 nebo Team Louis💙?

Já spíš něco mezi, vyloženě do mrazáku ji nedávám, ale do lednice rozhodně 😆.

Double drabble aneb každý má své úchylky // Larry StylinsonWhere stories live. Discover now