"Promiň kubo"

19 1 0
                                    


Po několika hodinové cestě jsme konečně zastavili. Nemohl jsem se dočkat až se dostanu z téhle pekelné díry. Trio čočkoholek na což jsem je přejmenoval po vyslechnutí části rozhovoru o jejich neutuchající lásce k čočce a luštěninám jako takovým. Kousek cesty jsem i sledoval mišku jak si natáčel pramen vlasů na prst a kousal si svůdně rty, zatímco si četl z nějaké modré knihy v tvrdých deskách, idk asi nějaká červená knihovna. Filip bohužel seděl někde daleko za mnou, takže jsem občas jen slyšel jeho andělský smích. Moje maminka se smála podobně. Ale ta už je teď opravdový anděl. Rip mami );.

Při vystupování z autobusu mi ale samozřejmě podklouzla noha srazil jsem pod sebe lidi, co šli po schodem pode mnou. Zavalil jsem chudáka malého jakuba. Ačkoliv jsem se z něj okamžitě zvednul to ještě dlouho rozdýchával, v nemocnici, prý jsem mu totiž rozdrtil nějaké interní orgány /:. Promiň kubo.

Spěchal jsem si pro kufr člověk co tam je první pak většinou může pomáhat řidiči autobusu s vykládáním kufrů a tenhle řidič z toho co jsem viděl byl celkem hot. Mám trochu slabost pro dilfy. Zavřete mě za to!! Zatímco jsem po lidech házel kufry, s vyhrnutými rukávy, aby viděl moje svaly samozřejmě, jsem se na něj nádherně usmíval, zopakoval jsem i pár věcí co mě naučil miška, ale moje kousání rtů na něj asi moc nezabralo. Možná neměl oči. Zatímco jsem mu zíral na rty jsem tak trochu netrefil správný cíl svým kufrem a místo zlého jakuba jsem trefil toho druhého – jemného. A sakra!!! PROMIň!!! ZVOLAL JSEM!!!! Ale on měl rozdrcenou lebku /:. Pro něj si už nepřijela sanitka. Promiň kubo.

Když všichni měli své kufry hromadně jsme se vydali k našemu hotelu. S každým krokem jsme se bořili hluboko do sněhu. Osaměle se sluchátky v uších jsem se prodíral sněhem a užíval si studeného čerstvého horského vzduchu. Když v tom se vedle mě objevil lukáš. GRRRRRR. Od toho incidentu jsem s ním nepromluvil a neměl jsem to ani do konce života v plánu. Lukáš vedle mě jen chvilku kráčel, vypadal, jako kdyby mi chtěl něco říct jen nemohl najít ty správná slova. „Jožko, já, promi-„spustil lukáš, ale já ho dříve než stihl dokončit větu přerušil: „Drž klapačku, vole. Zničil jsi mi život.". Poté jsem si ještě zesílil písničky od Nik-tenda a prodloužil jsem své kroky tak, aby mě lukáš už znovu nemohl dohnat. On se za mnou ale nehnal, jen zůstal stát na místě s otevřenou pusou a vypadalo to, že má nakrajíčku, ale to mě vůbec nezajímalo, nenávidím ho.

Dorazili jsme do hotelu. Paní učitelka Pacovská nás rozdělila do pokojů. Neuvěříte s kým sem se dostal na pokoj!!!! Byl to filip!!! AAAA. To každovečerní modlení k našemu spasiteli se vyplatilo!!! Ten náš pokoj ještě tak trochu kazilo trio jakubů, ale tak hlavně že mě přiřadili k němu!! Podíval jsem se na filipa abych viděl, jak na něj tahle úžasná novinka zapůsobila. On už na mě ale zíral!! AAAA. To jsem viděl někde na instagramu, že jdete zírat na svůj crush a on už na vás zírá //>//<//, ale Filipův pohled nebyl plný něhy a lásky. Byl plný...strachu??? Měl doširoka otevřené oči a zúžené zorničky, přišlo mi, že se i trochu třásl. Ale každý lásku prožívá trochu jinak no ne?? Trošku jsem na něj mrknul a on se vrhnul k Pacovské a vypadalo to že spolu o něčem debatují. Ona opakovaně nesouhlasně vrtěla hlavou a filipovi začínaly slzet oči. Co mu to tam sakra povídá?? Už jsem chtěl zakročit a chudáka filipa zachránit, ale všichni se začali rozcházet na pokoje. Tak jsem popadl kufr a také jsem se rozeběhl za ostatními, ještě jsem musel pár věcí vyřešit. (:

Zlého jakuba jsem našel přesně tam kde jsem ho chtěl najít. Na vrcholku schodů. Všichni ostatní už byli na svých pokojích ale on byl bez svých dvou kamarádů naprosto ztracený, skoro mi ho bylo líto, skoro. S úsměvem jsem na něj zavolal a vystoupal jsem i zbytek schodů. On okamžitě změnil obličej na ten jeho klasický otrávený, tak moc schlagbares gesicht. Přistoupil jsem tak blízko k němu, že musel udělat krůček dozadu, aby se neocitl v mé intimní zóně. Krůček udělal vskutku krásně, stačilo ho už jen majinko postrčit, jen mu majijinko pomoct. Téměř jsem se ho nedotknul a on už se pozadu řítil ze schodů. Při každém dalším dopadu jsem slyšel hlasité křupnutí až nakonec dopadl na patu schodů, kde zůstal ležet. Už se nehýbal /:. Promiň kubo.

Dopadl přímo pod něčí nohy. Odpoutal jsem oči od jakubova nehybného těla. A sjel jsem s nimi k obličeji narušiteli našeho krásného okamžiku. Byl to filip. A sakra. Rychle jsem se rozběhl do našeho pokoje, teď už jen pro dva lidi (;. Snad mě neviděl, ale pokud ano, tak by to určitě pochopil, že ano?? Filip nebyl žádný konzervativec a já měl dobré důvody a a a a. A tak jsem si vybral jednu postel a čekal jsem až filip přijde, všechno bych mu to vysvětlil!!, a čekal a čekal. Filip nikdy nepřišel. Slyšel jsem, houkačku policie. Slyšel jsem, jak všichni vyběhli z pokojů zjistit co se děje. Slyšel jsem, jak si všichni museli sbalit svoje tašky a odjet domů. Já jsem se ale nikam nehodlal pohnout. Raději jsem se stočil na své posteli do klubíčka a ronil slzy do bílého povlaku na polštář. Tohle byl ten nejhorší den mého života. Promiň, mami.

❤️‍🔥 Jožkovo vzplanutí ❤️‍🔥Where stories live. Discover now