Láska v tabletách.

~1~

Sledovala jsem míhajíc se noční světla z okna auta. Milovala jsem noční jízdy autem, a tahle nebyla výjimkou. Jela jsem do klubu v Brně, kde měl dnes koncert můj přítel. Jedna z těch výhod chození z rapperem. Už dva roky chodím s Calinem, ale náš vztah je tak nějak tajný... což je fajn. Nedokázala bych mít proflákej vztah s rapperem. No nic. Dál jsem si tiše užívala až náročně tiché cesty autem s mým přítelem a jeho kpámošema z rychlých kluků. Nikdo nemluv, a bylo zde ticho. Což mě sice na jednu stranu znervózňovalo, ale na druhou bylo dobře že nemluví.

Po hodinové cestě jsme všichni vystoupili před klubem. Calin vystoupil jako první a já hned za ním. Všichni kluci co seděli za námi vystoupili společně se mnou. V klubu nebyl ještě téměř nikdo, taky bylo pět odpoledne. Byla zde pouře barmanka a pořadatel. Pustili nás všechny do zákulisí kde si kluci začali chystat mikrofony a ostatní potřebné věci. Seděla jsem vzadu opřená o stěnu a byla nalepená na telefonu. Tyhle akce mě nějak extra nebavili, sledoval všechny ty fanynky jak se plazí po Calinovi není prostě fajn, ale stejně jsem chápala že jako Calinova podpora bych tu být měla.

Koncert už začal a všichni kluci byli na podiu. Já dál trčela v zákulisí a byla nalepená na telefonu. Všechny jejich písničky už jsem znala z paměti. Začal Calin s Praha/Vídeň, potom Hannah Montana, která nebaví už ani jeho, ale nemůže mít koncert kde by nehrála.

Koncert byl tak v půlce a do zákulisí někdo vešel. Lekla jsem se ho, myslela jsem si že je to někdo z kluků. Bohužel pro mě nebyl. Byl to pořadatel a ředitel klubu, kterého jsem tady potkala už když jsme vcházeli do klubu. Řekla jsem si že nejspíš chce vyřídit jenom nějaké technické věci. „kluci teď mají koncert no, jestli jim něco chcete musíte počkat" řekla jsem s úsměvem na obličeji. On se na mě jenom díval a neodpovídal, což mě znervózňovalo asi ještě víc. Mohlo mu být tak kolem třiceti, taky byl tak o 40cm vyšší než já. Což ale nebylo tak nemožný když měřím 165cm. Měl tmavé a delší vlasy kvůli kterým jsem mu neviděla do obličeje, takže jsem neviděla jak se tvářil, ani jeho pohled. Pomalým krokem se ke mě přibližoval. Ve skutečnosti to trvalo pár sekund, pro mě v hlavě to v ten moment bylo několik hodin, kdy jsem netušila co se bude dít, co po mě chce, co bude následovat nic.

Chytl mě prudce za ruku, za zápěstí tak že jsem nemohla utéct. Hlasitě jsem zařvala ale přes hlasitou hudbu mě nikdo nemohl slyšet. Teda až na někoho. Do zákulisí rychle vběhl druhý muž který pořadatele tak nějak vyhnal. Chvilku mi trvalo uvědomit si že to byl Petr. Byla jsem z toho upřímně dost překvapená. „To si nemusel, víš že riskuješ že už tady nebudete mít koncert že?" Naklonila jsem se k němu. On se jenom uchechtl a prohlížel si mě, jak kdyby se mi něco stalo. Nedalo mi to a musela jsem ho uklidnit. „jsem v pohodě, přišel si v čas a nic se nestalo... i když bůhví co by se stalo kdyby si tady nepřišel". Jeho pohled se spojil s tím mým a vznikl dlouhý oční kontakt. „Adri," tak mi říkal jenom on a Calin „Adri jestli chceš mohu tě zavést domů, Calinovi to vysvětlím určitě se nebude zlobit" nechtěla jsem aby to Calin věděl. Ani nevím proč, prostě jsem cítila že to není dobré. „Ještě tady zůstanu. A prosím neříkej to Calinovi, já nevím prostě nechci aby to věděl. Může to být naše menší tajemství? Prosím?" Pousmála jsem se na něj upřímně, on mi úsměv oplatil a přikývnul. „tak jo... já se musím vrátit na podium dřív než začnou růže... kdyby něco tak zas křič, ale pochybuju že se ten úchyl vrátí" ještě se na mě usmál a zmizel znova za dveřmi na podium.

Zbytek večera už jsem nějak v klubu přežila. Stein dodržel to co slíbil a Calinovi nic o tom se co stalo neřekl, ta což jsem byla ráda. Po koncertu jsme s klukama jeli do soukromého klubu, kde se všichni až na mě oplili. Spoléhali na mě jako na řidičku, sice jsem měla nejčerstvější řidičák, ale asi i nejčistější hlavu. Po koncertě jsem všechny, včetně sebe hezky zavezla domů. Nebydlela jsem s Calinem, i když jsme se na tom už párkárt domlouvali. Měla jsem vlastní byt asi dva kilometry od toho jeho. Často jsem za ním dojížděla a nevadilo mi to.

S Calinem jsme spolu už dva roky. Byla jsem jeho fanynka ještě předtím než ho znala celá republika a vyhrál slavíka. Když mi bylo 17, teda tři roky zpátky, dostala jsem se na jeho první koncert společně se svoji nejlepší kamarádkou. Po koncertu jsme se začali bavit a potom jsme se začali i scházet. Asi po třetím randíčku jsme se dali dohromady. Nikdy jsem toho nějak nelitovala, i když se občas nutím přemýšlet jestli to byla dobrá volba- nevím, ale pravděpodobně se to stejně nedozvím.

~K
Doufám že se vám první kapitola líbila a že vás neodradí od zbytku příběhu. Je kratší, než budou ostatní. Ale myslím že na úvod do děje je idelání. Kdyby jste chtěli říct cokoli k příběhu můžete napsat buď sem, a nebo na můj instgram -> k.otahalovaa (odepisuji na vše)
Tak jo, jsem ráda za přečtení a uvidíme se u druhé kapitolky!✨