2.

19 0 0
                                    

Když mě Hagrid dovedl před dveře hlavní síně měla jsem štěstí že jsem se převlékla do hábitu už ve vlaku, protože se to všechno seběhlo tak rychle, že teď bych to nestihla. Dveře se otevřely a na mě koukala McGonagallová s Brumbálem. Najednou ke mně přiběhla Hermiona a začala mě objímat, hned jsem ji to oplatila. Byla jsem ráda, že je ráda že už jsem tady, protože to ona pro mě byla vždy mojí nejlepší kamarádkou a to i když jsem odjela. Pořád jsme si psaly. Za chvilku ke mně přiběhli i Ron s Harrym.'' Ahoj holka čekali jsme kdy dorazíš Hagrid říkal že až zítra''. Měla jsem dorazit zítra ale nakonec jsem dorazila dnes rychle jsem odpověděla a dál to nerozebýrala. Když jsem se se všema obejmula naproti mně stál Oliver. WOW. Pořád je tak strašně hezkej. Asi nevěděl, že přijedu, protože na mě koukal jako kdyby jsem spadla z marsu. Přišel ke mně a objal mě. Byla jsem tak ráda že ho zase vidím. Nemohlo mi utéct jak strašně hezky voněl jako vždy. Pošeptal mi že mě rád vidí, což mě potěšilo. Byla bych ho objímala ještě dále a taky mu odpověděla ale to se do toho nemohla vložit nějaká holka, hned mi došlo kdo to je. V tu chvíli jsem si úplně přesně vzpomněla na její jméno Petty. Podívala jsem se na Hermionu a ona jakoby přesně věděla na co myslím, pokývala hlavou na souhlas. Jenže než jsem ji stihla odpovědět alespoň nějakým gestem Petty už mi podávala ruku a hlásala svoje jméno. Za tu chvilku mi stihla ohlásit, že má Olivera moc ráda a že je to její nejlepší kamarád. K tomu ještě využila situace, kdy Oliver odešel a stihla mi docela dost krutě říct ať se k němu nepřibližuju jinak uvidím a že je její. Pokračovalo by to dál jenže naštěstí se do toho vložil řiditel a začal mluvit

Ticho prosím.

Jak jistě někteří z vás vědí (Podíval se na hermionu a spol) Rebeka se vrací zpět do Bradavic aby zde dostudovala. Byl bych rád kdyby jste ji zde všichni přivítali, je studentka Bradavic stejně tak jako vy. Rebeka bude chodit do koleje jako chodila předtím, tedy do Nebelvíru.

Všichni z Nebelvíru mi začali tleskat. Sedla jsem si k mojí partě kde seděl i Oliver. Nebudu lhát trochu mi nahrávalo, že jsem s ním ve stejné koleji a Petty je v Zmijozelu, třeba by jsme se mohli zase sblížit. Rychle jsem vyhnala myšlenky z hlavy. Přece jsem ho opustila a řekla jsem si že to nebudu hrotit. Po večeři jsem šla s Hermionou do našeho pokoje. Všechno bylo jako dřive dokonce jsme měli i stejný pokoj. Sedla jsem si na pokoj a začala vybalovat. '' Hele proč jsi odjela z tamté školy, však jsi tam byla tak šťastná?'' Hermiony otázka mě trochu zaskočila. No mohla bych ti to říct jindy ono to není tak jednoduchý a dál už jsem to nerozebýrala. '' Hele mohli bychom jít dolu teď mi psal Ron s Harrym, třeba se dostaví i Oliver. Oblékla jsem se do toho v čem jsem přijela a sedli si na postel. Víš, to s Oliverem, je to těžký nechci mu znova zlomit srdce a to i když vím že už neodjedu. Bojím se že mi to neodpustí že jsem odjela i když se teď tvářil že je všechno v pořádku. Ještě k tomu je tady Petty. '' Víš, když si odjela nesl to docela těžko a Petty tady pro něj byla. Sice se ti neodvážil napsat ale pořád se na tebe ptal. Ty dva měsíce kdy si se nám neozývala jsme o tebe měli strach a Oliver ještě větší jednou mi řekneš co se stalo že?'' pokývala jsem hlavou na souhlas. '' Víš Reb on tě má pořád rád, možná miluje''. Na to jsem také pokývala na souhlas. Jsem tak strašně ráda za to že Hermionu mám. Viděla na mě, že se mi chce brečet a šla mě obejmout. Děkuju, řekla jsem ji a pevně ji obejmula. Tak pojď, jinak tam kluci vystojí důlek. Hermiona se hodně rychle postavila na nohy a vyrazila. Já vyrazila za ní a šli jsme dolů. Sedli jsme si ke krbu a začali jsme si povídat. Povykládali mi všechno co se tu za tu dobu co jsem tu nebyla stalo. Strašně jsme se nasmáli. Postupně začal každý vyprávět co dělal o prázdninách a tak. Nejdříve začal Ron pak Harry a nakonec Hermiona. Pak přišla řada na mě, začali se mě ptát proč jsem se jim neozývala. Jenže já asi ještě nebyla připravená to někomu říct tak jsem jim řekla jenom to dobré a ty dva měsíce jsem úplně vynechala. Nikomu z nich to neušlo, že jsem vynechala určitou část a vůbec jsem se nebavila o famfrpálu ale respektovali to. Byla jsem za to pravdu ráda. ''ahoj'' Jé ahoj Olivere nechceš se k nám přidat? '' no měl jsem to zamířeno za Petty ale chvilku se zrdžet můžu když seš to ty. První radost mě trochu přešla. Protože jsem z něho u povídání cítila nejistotu. Asi to nebylo tak dobrý jak jsme si myslela. Za deset minut odešel a my se taky rozešli. Když jsme s Hermionou došli na pokoj, zahučela jsem únavou do postele. V tom mi došlo, že jsem dnes ještě neviděla Ginny. Hermiono? Kde je Ginny ona už s náma není na pokoji? '' jo je neboj ale minulý týden odjela domu ale zítra se má vrátit''. To jsem ji odkývala a šla jsem spát. 

don't leave meWaar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu