Škola andělů a démonů

9 kapitola- problém

Strážný se hned odtrhl od Esme a vzal si na sebe tryko a do ruky výzbroj.

„Co to má sakra znamenat!"

„Vaše výsosti já já"

„Belo promiň můžeme si prosím promluvit na pokoji„

„Fajn, a laskavě se dejte do stavu v jakým mate být hlavně vy strážníku"!

Odebrala jsem se do pokoje za chvilku tam přišla Esme a strážník ktretry už byl zas ve výzbroji.

„Řekněte mi strážníku co jste dělal ve službě v baru teda jestli se nepletu"

„Já já nevím vaše výsosti"

"To je moje chyba Belo já jsem ho zdržela šly jsme tam když měl pauzu„

„Už jste ale půl hodiny ve službě"

„Já vím já vím omlouvám se výsosti"

„Vypadněte hned!, a běžte mi dneska z očí zbytek dne máte volno můžete dokončit to co jste začali"po těchto slovech jsem odešla do koupelny a zamčela jsem se.

Jsem naštvaná protože todle je závažné porušení řádu a povinnosti ke královské rodině.

Dala jsem si sprchu a pak jsem se oblékla do teplákovky,když jsem vyšla ven asi po půl hodině Esme seděla na posteli a asi čekala na mě.

„Belo můžeme si promluvit"řekla roztřeseným hlasem.

„Jo můžem"sedla jsem si vedle ní na postel.

„Omlouvám se"pronesla o podívala se na mě.

„To já se omlouvám"

„A za co"řekla Esme a usmála se.

„Za to že jsem tak vyjela"

„Za to se nemusíš omlouvat chápu to"

„Bylo to přehnaný ale víš jakej by to byl průser kdyby vás někdo načapal"

„Jo já vím"

„A nenahlásíš to"?

„Ne"Esme mě objala.

„Děkuju už se to nestane"po těchto slovech odešla z pokoje.

Já jako princezna mám při jakémkoliv nespokojenosti právo to nahlásit vedoucímu královského vojska a člověku který má na starost bezpečí královské rodiny a za todle by strážníka vyhodili a stratila by postavení celá rodina a Esme by měla problém.

Pak už bylo okolo půl osmé tak jsem se šla ještě na chvíli projít ven na nádvoří byla jsem jen v pyžamu .

„Co tu děláš"zařvala na mě postava ve stínu.
„Isabel"řekla postava když přišla pod lampu.

„Luku vyděsil jsi mě"

„Promiň ale fakt co tu děláš"

„Šla jsem na čerstvý vzduch"

„A ty "

„Byl jsem se proletět"

„Takhle pozdě?"

„Jo mám to rád vyčistím si hlavu"

„Aha"

„Měla bys to taky někdy zkusit"

„Dobře někdy to skusím"

„Tak jo já už jdu a ty bys měla taky je devět zítra stáváme brzo"

„Jo já vím a díky mami"Luk se jen usmál a odešel.

Já jsem pak už byla jen chvilku venku a pak jsem šla na pokoj kde už byla i Esme která už spala a já jsem šla taky .