The Musketeers - Doba mužů

Osudová zkouška

Druhý den se dívka probudila za úsvitu, vstala, umyla se a obvázala si ňadra, aby zakryla svou ženskost. Natáhla si košili, vzala kožený kabátec, pak pásek s  levo-ruční dýkou a rapírem. Nakonec svazala vlasy kusem látky. S kloboukem a rukavicemi v ruce se vydala se do města, do míst kde byla kasárna posádky mušketýrů.

Aramis a jeho kamarádi seděli venku u dlouhého dřevěného stolu.  Hovořili o Rudé gardě.

"Nejsou pro nás žádnou výzvou," řekl Porthos, "v Rudé gardě nakonec skončí jen ti, které náš kapitán propustí."

"Pak doufám, že to nebude můj případ." Vešla dívka zamaskovaná v pánském oblečení.

"Ach, chlapče, přemýšleli jsme, kdy se ukážeš. Nyní, bychom se měli řádně seznámit. Jsem Aramis, královský mušketýr."

"A," ukázal na bratry," to jsou moji přátelé  Athos, Porthos a D'Artagnan. Jaké je tvé jméno?"

"Je mi ctí Vás poznat," řekla a smekla s úklonou. "Jmenuji se Elyon. A jsem Vám k službám."

"Jsme rádi, že jsme se seznámili, Elyon. Se který z nás byste chtěli bojovat," zeptal se D'Artagnan.

"To je na Vás. Nejsem v postavení, abych rozhodl," odpověděla mužským hlasem a při tom vytahovala rapír z pochvy.

"Já budu s tebou bojovat," řekl Athos, "zkus se nenechat zabít."

Zatímco Athos vstával od stolu a přirovnal se na boj, Aramis řekl: "měl by si být varován, Athos je nejlepší šermíř v regimentu. A zatím našel úctyhodného soupeře jen v D'Artagnanovi."

"Děkuji za upozornění." Dívka se postavila proti Athosovi. Soupeři pak provedli pozdrav zbraněmi, čímž jejich boj započal. Oba stáli v základní postoji a drželi základní pozici zbraně, tedy tercu.

Athos první zaútočil útokem na její hlavu a pak prošel všechny základní útoky, aby ujistil, že může pokračovat. Elyon hravě odrazila všechny jeho útoky. Proto Athos začal útočit důmyslněji, aby ji porazil a zjistil, co v ní je.

"Tvůj šerm není elegantní," řekl Athos, "ale můžeme to zdokonalit. Nejsi nezkušený v tomto umění boje."

„Měla jsem dobrého učitele." Řekla a zaměřila se více na tempo a ladnost svých pohybů. Měla výhodu, jako žena měla jiné schopnosti.

"To je lepší," řekl Athos. "Jak se jmenuje tvůj učitel?"

"Jeho jméno bylo Jean a byl to můj otec." Odpověděla a provedla nízký útok na ledviny z vnější strany.

Athos odrazil útok.  "Dobře tě naučil,  ale soustředíš na sílu, což v tomto ohledu není moudré. Jsem silnější než ty. Jsi štíhlý, měl by ses zaměřit na to.  V tom je tvá síla."

"Rozumím."  Odpověděla, ale už si v duchu přehrávala své další pohyby. Šerm je partie šachů a dobrý šermíř by měl umět předvídat další tahy nepřítele. Elyon proto využila své mrštnosti a zrychlila rychlost útoků, aby tak získala více informací o Athosově šermířském stylu.

"Nepoužíváš v boji jen své tělo, ale také na mysl," všiml si Athos, "to je dobře."

"Tělo bez mysli je zbytečné." Odpověděla a pokračovala v rychlém tempu.

"Samozřejmě, ale chce to trochu důvtipu, abys to poznal."  Byla zručná, ale Athos byl přece jen nejlepším šermířem v pluku a nakonec získal převahu. "S kým bys chtěl bojovat jako s dalším?"

"Opět je to na Vás, vy bojujete a já se od Vás učím." Odpověděla a čekala na dalšího soupeře.

"Já to zkusím," ušklíbl se Porthos, "neboj, neublížím ti... moc."