#12

153 11 0
                                    

O 3 týdny později:
Ráno když jsem se vzbudila se mi po dlouhé době nechtělo vůbec vstávat. Nejspíš jsem si uvědomila že se můj sen utíká a rozplývá jako pára nad hrncem. V zoo jsem si našla skvělé kamarádky, které mě podpořili. Paní ředitelku, která byla zprostředkovatel mého snu. A pak je tu Adam... Člověk který nemohl vystát mě a já zase jeho. Ale pak když jsme se pořádně poznali ukázalo se že je moje krevní skupina a osoba se kterou se můžu bavit aniž by mě chtěl zbavit peněz mé rodiny.
A asi jsem si uvědomila že jsem do Adama zamilovaná.

Vstala jsem z postele šla jsem se převléct, nejedla jsem se a vyrazila do zoo.

Když jsem přijela do Zoo přepadl mě skutek, protože jsem věděla že každým dnem mají dorazit krokodýly, které jsem pomáhala zoo dostat sem. Šla jsem se za zázemí převléct a šla jsem se podívat co za papíry z vedení mi sem přišlo. Byla to malá kupka papíru na kterém byl vzkaz a na něm bylo napsáno. ,, Krokodýlí dorazí dnes odpoledne" -Adam
Na chvíli se mi zastavil celý svět. Moje práce tady skončí a já se zase budu v kanceláři skláren. Když jsem se zapamatovala tak jsem si sedla ke stolu a začala dělat papíry. Dělala jsem na tom asi hodně dlouho když jsem nepostřehla že Adam už dávno přišel a kontroluje želvičky. ,,Jak dlouho jsi tady?" zeptala jsem se ho. ,,Asi půl hodiny je divný že jsi si toho všimla až teď" ,, promiň jsem dneska trochu mimo" ,,to jde vidět." Odpověděl chvíli mlčel než se zeptal. ,,Co se děje Ani?" ,, Já jen ... Ty jsi mi řekl Ani?" Zeptala jsem se pro jistotu, protože jsem si nebyla jistá jestli jsem slyšela dobře. ,,Jo řekl. Proč vadí ti to?" ,,Ne to je v pohodě jen mi tak nikdo neříká" ,,tak jsem aspoň první ". ,,Tak co se děje?" ,,Jen jsem si dneska přečetla že už tu budu jen dneska a zítra a pak se zase vrátím do starých kolejí". ,,To je mi líto" ,,to je v pohodě já se s tím srovnám". Řekla jsem a pak jsme se už nebavili.

Ahojky moc se omlouvám že jsem včera zapomněla vydat novou část. Tak ji tady máte. Ať se líbí.
P.s. blížíme se ke konci. -N

MYSLI SRDCEM NE HLAVOUWhere stories live. Discover now