Sestřičky Modrý kód - happy end, kterého jsme se v seriálu nedočkali

1. část - Boj o Mery

Štěpánek s Prokopem to přestávali zvládat. Mery jim na stole pomalu odcházela pod rukama, nedařilo se zastavit krvácení z odtržené placenty a právě nastala zástava. Michal stál naprosto ochromený opřený o zeď sálu, anesteziolog křičel, ať proboha něco dělají a všichni pomalu, ale jistě ztráceli naději. Byla tak bledá, jak z ní vyprchával život, odcházela za svým nenarozeným dítětem, které po odtržení placenty nemělo nejmenší šanci. 

V tu chvíli se rozrazily dveře a byl tam, David, na nic nečekal, odstrčil Prokopa a vrhl se k otevřené ráně na břichu. Nikdy ten pocit nezažil, když operoval, byl vždy ledově klidný, i když šlo o známé nebo rodinné příslušníky. Na sále šly city stranou, byl to boj, který chtěl vyhrát. Nešlo o pacienty, ale o jeho soutěživost. Věděl, že i ten nejlepší občas pacienta ztratí, ale teď ne.

 Neuvěřitelně rychle rozdělil rozkazy, Štěpánek začal s resuscitací, anesteziolog podal adrenalin a další krev a David mezitím našel místo krvácení a provedl revizi dělohy. Přitom dokázal na Mery stále mluvit. Neuměl si představit, že by jí ztratil, ne teď, když se mu vrátila do života a on byl konečně šťastný. Nebyl fatalista, ale věděl, že není jiná, kterou by dokázal takhle milovat. Konečně naskočila. Celý sál si oddychl. Byli na exity na sále zvyklí, ale tohle bylo jiné. Když skončili, bylo na sále naprosté hrobové ticho, které narušovalo pouze pípání přístrojů. Za sklem stálo osazenstvo celého urgentu, všichni měli vytřeštěné oči, Emma s Míšou plné slz, a nikdo nevěděl, co má teď dělat. Mery přežila, ale přišla o své vymodlené dítě, svůj malý zázrak. Kdo jí to řekne, až se probudí? A probudí se? Ztratila spoustu krve a ani jeden z lékařů si netroufl říct nahlas jakoukoli prognózu.

David jako první porušil ticho na sále a zařval „všichni ven". Poté se zhroutil vedle Mery a rozbrečel se. Kolegové ho se soucitem pozorovali z předsálí a pomalu se začali trousit zpět na příjem.