6.

8 1 0
                                    

Dnes je ten den. Mám volno v práci, takže jsem vařil, s Alice jsme se rozhodli že asi bude nejlepší udělat něco, co nikoho nenaštve, ale je to celkem těžký, protože prostě ne každý jí všechno. Ale tak řízky s pečenými bramborami se nedají pokazit, no ne?

A:"Ahoj! Pojď dál!"

Celý byt voněl už hotovým jídlem

R:"Ahoj!"

Musela ho ta vůně praštit do nosu už na chodbě než vlezl do našeho bytu

R:"Ach jooo, já už mám hlaaad.. vstával jsem ve dvanáct a nic jsem ještě nejedl."

Zmínil jsem už, že má strašně hezké rty?

A:"Pako. No musíš počkat, než dorazí ty lásky našich životů z práce. Chceš tu nějak provést? Ať zabijeme čas."

R:"Moc rád."

[Po roce jsem tu s další kapitolou! Budeme doufat že se tohle nějak uchytí, pokusím se teď být aktivní
;3]

Trochu Jiná TerapieWhere stories live. Discover now