Část 11

289 21 2
                                    

Než jsem se vzpamatovala z Ethanova křiku, už jeho Ehanovy pěsti narážely do Jacobova těla.

„Kurva, co to děláš?" Zařval Luca a šel Ethana odtáhnout, což nebylo moc lehké, když jeho hladina testosteronu vyletěla milion kilometru nahoru. Po chvilce ležel Ethan na zemi s rukou přitisknutou na jeho zádech.

„Co to do tebe, kurva vjelo?" Zařval Luca, klečící nad Ethanem.

„Nebude na ni sahat. Ona je moje!" Ethan se stále snažil nějak zvednout, ale nešlo mu to. Luca na něm stál plnou váhou, takže mu to moc nešlo.

„On ji vůbec nechce!" Luca z něho slezl a urovnal si bundu.

„Vždyť na ní furt sahal." Odpověděl stále naštvaným toném, ale držel si odstup. Luca se zhluboka nadechl, pak se podíval na mě a poté na Jacoba, který jen kývl hlavou.

„Nikdy o ni nestál. Je to můj přítel." Vymáčkl ze sebe s těžkostí v hlase. Zhluboka se nadechl, rukou si pročísl vlasy a zhluboka se nadechl. „Je ti to už konečně jasný?" Naštvaně vyjel po Ethanovi. „ Holky jedem!" Nařídil. Všichni čtyři jsme se rychle přesunuli a poté i nastoupili do auta. Auto vyplnilo hromové ticho. Luca propaloval vozovku pohledem, jinak se všichni dívali z okénka. Po chvíli jsme zastavili u, mně neznámého domu. Oba kluci vystoupili, prohodili si pár slov a nakonec se objali. Poté Luca nastoupil do auta a Jacob zalezl do domu.

Stáli jsme před domem a čekali, než Sára odemkne vchodové dveře.

„Můžu s tebou mluvit?" Poprosil mě Luca.

„Jistě." Pousmála jsem se na souhlas. Sára zavřela dveře od domu a my se posadili na schodu u vchodu. „Co se děje?" Povzbudivě jsem se pousmála.

„No ohledně Jacoba..."

„Nic mi nevysvětluj. Je to vaše věc, někdo je takovej a někdo takovej. Já tě beru jako super milého kluka. A jsem v pohodě." Opět jsem se usmála. Bylo vidět, jak mu spadl kámen ze srdce.

„Děkuju Avery, jsi hodná. Ani nevím, jak se to stalo, ale prostě jsem se zamiloval. Asi to nechápeš, nejsi lesba, teda doufám." Oba jsme se hlasitě zasmáli.

„Ne nejsem lesba." Zasmála jsem se. „Proč jsi mi to neřekl? Myslím, když jsi nás představoval."

„Rodiče si to nepřáli. Mysleli si, že budeš mít nějaké předsudky. Ale jsi fajn holka a doufám, že tě to nějak neodradilo." Pousmál se.

„Neboj. Lidi typu jako jsi ty, mi vůbec nevadí." Usmála jsem se zpátky. „Přátelské objetí?" Pousmála jsem se a otevřela svou náruč.

„S radostí." Přistoupil ke mně a lípnul mi malý polibek do vlasů. I když jsem věděla, že v našem vztahu nikdy nebude opravdová láska, byla jsem ráda. M2la jsem přítele, kamaráda, který si myslí, že jsem fajn. Někdo komu se mohu svěřit. Cítila jsem to. Cítila jsem přátelství, důvěru a pochopení. Všechno jen z jednoho objetí.

„Půjdeme dovnitř." Přikývla jsem hlavou na souhlas a rázem byla uvnitř domku. Po špičkách jsem se přesunula do Sářina pokoje. Jakmile jsem jí uviděla rozvalenou na posteli s obrovským úsměvem na tváři, byla jsem šťastná.

„Copak, že jsi tak happy?" Ušklíbla jsem se, i když jsem odpověď už dávno znala.

„On mě chce." Začala se smát. „Kluk, kterým jsem zcela okouzlená, mě chce."

„A divíš se? Jsi krásná, milá holka. Ale to už jsem ti říkala.... No a copak jste si povídali? Myslím při tanci." Vyplázla jsem jazyk a svalila se vedle ní.

The LieDove le storie prendono vita. Scoprilo ora