My Life with Famous Fam-ily

Zamilovaní

Chris:
Ráno jsem se probudil a vedle mě ležela snad ta nejkrásnější osoba na světě. Byla tak hrozně roztomilá, jak tam tak sladce spala. Dal jsem jí pusu na tvář a ona se probudila. „Dobré ráno anděli.” řekl jsem a ona se sladce usmála. „Takové krásné přivítání.” odpověděla a dala mi dlouhou pusu. Rukou jsem ji chytil za pas. „Tobě to včera nestačilo?” zeptala a povytáhla obočí. „Tebe se nikdy nenabažím.” řekl jsem a ona mě objala. Vstala a obmotala si kolem sebe a odešla se obléknout. Taky jsem vstal a na sebe hodil triko Nirvana a kraťasy. Rozhodl jsem se, že nám udělám snídani. Sešel jsem do kuchyně s pak se zarazil. „Luku?! Co ty tady děláš?” „To nemůžu přijít k sobě domů? To bych se měl spíš ptát já Tebe, co ty tady děláš?” zeptal se pobaveně Luke. „Tatí?!” vykřikla Sophie. „Koukám, že rodiče nejsou na pár dní doma a vy nám tady plánujete udělat vnoučata.” „Hale Luku můžeš být v klidu. Žádný vnoučata jsme vám neplánovali.” zasmál jsem se. „Umíš dobře lhát.” pošeptala mi Sophie s plnou pusou vaflí. Nad vzpomínkou včerejší noci jsem se musel pousmát. „No dobře, tak já vám budu věřit, ale upozorňuju vás, že na dědečka si připadám ještě moc mladý.” zasmál se Luke a radši odešel. „Ale mamkám ani slovo o tom, že jsi tu spal Chrisi. Problém by jste měli vy, za to že tu vůbec Chris spal a já za to, že jsem o tom věděl a nikomu to neřekl. Takže je to naše tajemství.” „Bez obav Tati!” řekla Sophie a nacpala si pusu vaflema. Rozezvonil se mi mobil. Na displeji se objevilo "Táta'" rychle jsem hovor příjmul.
„Ano tati?" zeptal jsem se.
„Kde seš?" zeptal se celkem naštvaně.
„Nemužu ti to říct" řekl jsem.
„Mám se zeptat Luka?" zeptal se.
„Dobře jo jsem u Sophi" odpověděl jsem.
„Neboj mámě to neřeknu, ale doufám že nebudu dědeček" řekl naoko naštvaně.
„Co s tím všichni máte..už tu byl i Luke." řekl jsem.
„Věnuj se Sophi a že jí pozdravuju" řekl a típl to.
„Mám tě pozdravovat od táty" řekl jsem. „Jojo" usmála se a já se neudržel a musel jí políbit. „Seš krásná" řekl jsem jí těsně u ucha. Její ruce spočinuli na mém břichu. „Seš na tom jak závislá" zasmál jsem se. „Kdo by nebyl a já jsem tak rááda že je to moje" usmála se a nalepila se na mě. Do kuchyně se vrátil Luke. „Hej,sakra, vždyť víte že jsem v baráku" mlasknul. Sophi se začala smát jak pominutá. „Řekl jsem žádny vnoučata" pronesla naštvaně. To už jsem se začal smát taky a Luke taky, zřejmě při v vzpomínce na své mládí. „Když už se chcete po sobě plazit, tak laskavě jďete nahoru. Za chvilku se má vrátit máma i s Vo a já, a doufám že i vy, by jste byli neradi, kdyby vás tady načapaly, jak se po sobě plazíte. Takže, buď si zalezte nahoru do pokoje, nebo se po sobě předtaňte plazit.” pronesl Luke s vážným výrazem, ale ten mu moc dlouho nevydržel a začali jsme se všichni nekontrovatelně smát. „Koukám, žr je tu veselo.” pronesla Vo a my se Sophie jsme od sebe rychle odskočili. „Jste stejně nenápadní, jako tvůj otec Sophie.” řekla Lí a usmála se. „A to mám brát jak?” zeptal se Luke a naklonil hlavu. „Noo jen si vzpomeň, jak si se choval tehdy v Paříži?” „To byla jiná situace!” namítl Luke a já se podíval na Sophie a ta se jen uchechtla. „Ne Luku to nebyla jiná situace.” namítla Vo. „A ty o tom víš jak?” zeptal se a se smíchem a povytáhl obočí. „Luku asi ti uniklo to, že jsme s Lí nejlepší kamarádky, které si říkají vše a hlavně tohle.” škodolibě se usmála Vo. „Jestli si chcete vyprávět svoje emm historky z minulosti, tak laskavě bez nás!” řekla Sophie a dala Lí a Lukovi pusu na tvář. Táhla mě za ruku do pokoje a když jsem zavřel dveře, tak se svalila na zem a začala se hrozně smát. Musím uznat, že ten rozhovor v kuchyni byl opravdu velice zajímavý. Můžu být rád, že tam nebyl táta, jinak by tam taky něco přidal a to jsem opravdu vědět nechtěl. „Třeba jak si vzniknul?" zeptala se mě. Já po ní hodil polštář. „Hej" ozvala se a hodila mi ho nazpět. Začali jsme po sobě házet polštáře a já se nenápadně přisunul k Sophie a začal jsem jí lochtat. „Irwine nech toho, nebo se ti tu počůrám!” prosila mě Sophie a sladce se usmàla a začala mě lochtat taky. „Neee Sophie moc tě prosím nech toho!!” „Tak ty mě lochtat můžeš a já Tebe ne?” posadil jsem se a povytáhl obočí. „Já můžu všechno. Toho sis nevšim?” sladce se usmála. Znovu jsem ji začal lechtat a ona pištěla. Najednou se otevřely dveře a tam stála Lí. Se Sophie jsme se nejdříve koukli na sebe, pak na tetu Lí a začali jsme se hrozně smát. Lí jen zakroutila hlavou a zavřela dveře a my znova chytli záchvat smíchu.

„Chrisi prosím už ne. Bolí mě břicho.” řekla Sophie až jí začaly téct slzy od smíchu. „Aspoň budeš mít krásný břicho.” řekl jsem a pohladil ji po jejím krasně vyrýsovaném bříšku. Jen se usmála a dala mi pusu. „Na Tebe nemám lásko.” sladce se usmála a mimoděk mi položika ruku na břicho. Ona je na tom vážně závislá. Neříkám, že mi to nelíbí. Naopak mám pocit, že jsem ten nejšťastnejší člověk na světě. Kdykoli mi rukou přejede po mém břichu, tak bych po ní nejradši skočil. Hrozně moc ji miluju a už si bez ní nedokážu představit život.

„Koukneme se na film?” zeptala se Sophie a  šla pro svůj ntb. Položila ho na postel a lehla si na břicho. Přišel jsem k ní a hlavu si opřel o její rameno. Když film zkončil, tak jsem si všiml, že Sophie usnula. Notebook jsem vypnul a uklidil a lehl si k ní do postele. Po chvilce jsem se ponořil do říše snů.
Seděl jsem na rozkvetlé louce a pozoroval krajinu. Najednou se zjevila snad tak nejkrásnější víla na světě. Na sobě měla krátké průsvitné šaty na tenka ramínka a vlasy lehce kudrnaté. Poskakovala po louce a s každým skokem jí šaty poodhalily ty její dokonalé nohy. Přibližovala se a já jí konečně viděl do obličeje. Měla úžasně modré oči a sexy plné rty. Jemné rysy se dokonale hodily k její vysportované postavě. Přistoupila blíž a naklonila se nade mě. Šaty jí lehce poodhalily její dekolt. Asi jsem se zamiloval. Natáhl jsem k ní ruku a najednou zmizela...

Další díl zde:33
Lavuju vás♥
Názory do komentářů❤