Prolog

174 8 0
                                        

Aisha: Jen tak se procházím po ulici a najednou slyším dětský pláč nedaleko ode mě. Od přírody jsem byla zvědavý člověk, takže jsem se musela jít podívat tím směrem. Asi za dvacet metrů jsem našla za kontejnerem ležet mladý pár lidí s malou holčičkou. Žena a muž byli mrtví, ale to děťátko nějakým zázrakem přežilo a tak jsem si ho vzala k sobě. Když jsem s ní přišla domů, podívala jsem se na ni a měla maličký přívěsek na kterém bylo vyryto y/n, z čehož jsem usoudila, že to bude nejspíš její jméno. Začala jsem se o ni starat a od malička jsem ji začala trénovat, aby uměla zacházet se zbraněmi, bojovat a být nenápadná a tichá, ostatně, všechny vlastnosti, které potřebuje tajný agent, anebo prvotřídní mafián, jedině tak jsem jí mohla zajistit jistou a vcelku dobrou budoucnost v branži ve které dělám. Začala jsem jí vnímat jako vlastní dceru a ona mě jako matku. Bylo to pro mě samozřejmě občas i těžké, protože jsem byla i její trenér. Když jí byli 3 roky, poprvé jsem jí přivedla do mojí výcvikové třídy a měla jsem trochu obavy, ale byla jsem nakonec překvapená sama. Její schopnosti byli neuvěřitelné, byli jí 3 roky a cokoli jí člověk ukázal, třebaže jen jednou, okamžitě si to zapamatovala a dokázala dokonale aplikovat, a tak se z ní stala zabíjecí špička.

In the ShadowWhere stories live. Discover now