In love 'FF Noah Schnapp'

Jeho každý krok

Celý den mi to vrtalo hlavou. Proč? Proč já? Ach jo já vážně chci jet, ale sama? To teda nevím. 

No nic mám toho napsaného moc málo a tak jdu v psaní scénáře pokračovat. Jenže mi to vůbec nejde, protože jediné co mi vrtá hlavou je Kanada. Mám jet, nemá jet. to jsou jediné dvě otázky, které mi právě vrtají hlavou. Jo pojedu, musím jet. Ale pořád je tu jeden problém. Mám totiž dvě nevratné letenky tam i zpět a ty nebyli zrovna nejlevnější a já nechci aby zbytečně jedna z nich propadla. Takže co teď? To budu ještě muset vymyslet.

Tak jo teď když jsem si tak nějak urovnala myšlenky, měla bych pokračovat v psaní.

Dívka začne hnědovlasého kluka pronásledovat a nenápadně sleduje jeho každý krok. Když v tom šlápla na větičku "Sakra,, Šeptla potichu, ale kluk se otočil, věděl že je něco špatně, něco nebo spíše někdo ho sleduje. Jenomže nikoho nevidí a tak pokračuje v cestě. Rychlím krokem prochází lesem až k jeho domu. 

Když jsem tak psala, náhodou jsem se podívala na hodiny. "No super to už je vážně osm ?,,  Rozhodla jsem se , že se k večeři udělám volská oka. Nakrájela jsem si okurku a na talíř jsem přidala i cherry rajčátka. K tomu jsem si vzala obyčejný rohlík, který jsem dala na chvíli na pánvičku, aby byl křupaví (real je to mega dobrý a doporučuju to někdy zkusit). 

Po večeři jsem se vysprchovala a vyčistila si zuby. Poté jsem si lehla do postele a začala si číst knížku "Siréna". Začetla jsem se asi na hodinu a půl a pak jsem zjistila, že už je něco kolem jedenácté a tak jsem už šla spát. 

Ráno proběhlo téměř stejně jako včera, až na jednu věc zašla jsem do kavárny a tam jsem si objednala svoje oblíbené karamelové cappuccino, které jsem si vzala s sebou. 

Ve škole jsem zasedla do lavice a čekala na další hodinu, kterou bylo herectví. Moje druhá nejoblíbenější hodina, pokud zrovna nebereme teorii, ale opravdu hrajeme. Miluju to už z toho důvodu, že jsem již párkrát hrála v divadle a proto mám zkušenosti z čehož plyne, že mě má učitelka, právě na tento předmět ráda. Během hodiny jsme zkoušeli hrát podle výherního scénáře z minulého roku, který byl o válce a byl opravdu dobrý a o to víc mě děsí, že u vydavatelské společnosti nepochodil. 

No nic další hodiny jsem nějak přežila i přes to, že už jsme během dalších sedmi hodin neměli žádnou hodinu, která by mě bavila.