Decisive life choice

I - Začátek konce

Jako každé ráno vychází slunce a začíná hezký den.

Ale tenhle východ slunce pro Naty neznamenal hezký začátek dne, ale spíš začátek konce. Protože Naty tohle ráno přijali její přihlášku na novou školu, mimo svoje malinkaté město.

A proč to pro ní znamená začátek konce ? Protože se rozhodla jinak než všichni ostatní. A to tak, že tímhle jejím rozhodnutím opustí vše co znala, její přátele, její město a hlavně její rodinu. 

A tohle je její příběh

Naty se probudila do téhož dne a hnedka si uvědomí co je vlastně za den. Je to poslední den volna a poslední den, než se vše změní. Proto se rozhodne si užít posledních několik hodin doma a prostě ve svým milovaným prostředím. A proto si udělala plán. Ten v její hlavě zní velice lehce, a to tak, že si udělá hezký a relaxující trip na nedaleký kopec pod kterým protéká malinkatá říčka, u který se posadí a pustí nějaké ty její oblíbené písničky a užije si ten moment, tak moc, aby na něj mohla vzpomínat až nebude doma a bude se jí stýskat. Ale je v tom malinkatý háček. A to jsou její rodiče, kteří už Naty týden říkají, aby si sehnala věci do školy. Takže jen tahle malá podělaná maličkost jí překazí v tom nádherným plánu. A tak vyleze z postele a hned otevírá noťas se seznamem co vlastě všechno potřebuje. A ten seznam je tak dlouhý, že se jí to ani nevlezlo na jednu stránku Wordu. A tak Naty vidí, že to nebude na nějakou malou chvilku. Tak sejde dolů ze svého pokoje za rodiči do obýváku a začne se s nimi bavit, že si to teda půjde zařídit, a že si pak zajde na onen kopec a chvilku tam bude a na večer přijde domů. Rodiče souhlasili, a tak po oběde Naty vyrazí.

Naty se najedla, šla se sbalit do svého pokoje, hodila na sebe svojí oblíbenou lehkou mikinu a vyrazila. Venku bylo teplo a foukal takový chladný větřík, což je ideální počasí na takovýto den.
A tak Naty šla do místního papírnictví, kde pokoupila vše, co potřebovala a bylo toho hodně, takže z jejího lehkého baťůžku se stal pěkně těžký baťoh, což nebylo nic s čím by si Naty neporadila, protože roky školy člověka pořádně vycvičí. Naty má tímhle splněný tenhle otravný a ,,zbytečně těžký,, úkol a může si jít konečně užít její poslední den bezstarostnosti.

Její poslední den si chce vychutnat, a to do slova, a proto si šla koupit do nedalekého stánku s kávou ice-coffe, který si vždy kupovala, když byla s kamarádkami venku. Nádherně to sedlo, hezky jí to schladilo a osvěžilo po tom co celou cestu ke stánku nesla těžký baťoh. A tak si dala sluchátka a pustila si svůj oblíbený play list a započala její cestu na kopeček. Po chvilce tam došla a byla to nádhera. Všechno bylo tak zelený, ptáci létali a zpívali a když si sundala i sluchátka, tak šlo slyšet, jak voda v potůčku obeplouvá kameny a dopadá na jiný. Je to přesně to, co Naty chtěla a jak si to představovala. Lehla si, tašku si dala pod hlavu položila si vedle hlavy mobil s hudbou a koukala do čistého nebe, které sem tam zakrývala nějaká velmi zelená koruna stromů.

Po asi třičtvrtě hodině, se začnou sbíhat mraky a začne foukat více vítr. To je znamení, že se hezký sluneční den za nějakou dobu promění na teplý letní déšť. A tak jak začaly padat první kapky, tak se Naty odebrala pod takovou stříšku, která se nacházela nedaleko od ní. Během pár minut deště se dusno proměnilo ve svěží vzduch. A tak Naty napadla nejvíc skvělá věc, a to ta, že se tím deštěm proběhne domů. A tak po chvilce připravování se tak stalo a vyběhla, byl to pro ni adrenalin a pocit svobody, kterou ovšem za nějakou dobu ztratí, ale teďka si jí užívá, jak jen to jde. Po pár minutách běhu se dostane promočená domů. Vejde dovnitř a udýchaně s úsměvem na tváři řekne „To bylo něco" a hned potom co to dořekla, tak si rychle vyzula boty a běžela do koupelny, aby se postarala o to mokré oblečení a zároveň se i převlíkla do suchého.

Naty asi po patnácti minutách dojde do svého pokoje lehne si vyčerpaná na postel a užívá si ten pocit a zážitek co dnes zažila, až u toho nakonec i usnula. Rodiče jí ani nechtěli budit na večeři, když ji tam tak viděli ležet. A tak se hezky a pohodlně vyspala do rána. Ale ne tak ledajakého.

Bylo to první ráno, jejího nového života a na to, tak lehce zapomněla.

Tady její příběh nekončí, ale teprve začíná