/kapitola druhá/

11 1 3
                                    

Celý den jsem nemohla na nic jiného přemýšlet než na Wilbura. Netuším co se se mnou děje.On je strašně fajn, a je chytrý! Dá se sním povídat o všem možném a on ví. No, taky jsme si průběžně celý den psali. Bylo to fajn ale po obědě musel jet na zkoužku, pochopila jsem že to bylo něco ohledně lovejoy.  Po celém, celkem náročném dnu, jsem se konečně vracela domů. Ale po cestem mi cinkl telefon. Koukala jsem kdo to byl, no byl to on.

4:58pm             instagram                98%
wilbursoot

wilbursoot
Nechtěla bys teďka někam zajít? Jenom na procházku nebo tak?

itsashley
Samozřejmě že ano!
Kdy a kde?

wilbursoot
No, napiš mi adresu a já tě vyzvednu, jestli mi teda věříš.

'No samozřejmě že mu veřím ale nevím jestli je to úplně bezpečný. Nooo, tak já mu dám adresu mojí kavárny! To je dobrej nápad!'

itsashley
Tak Wile, šlo by na Manburg 8?

wilbursoot
Jo, určitě!
Tak za půl hoďky? Šlo by to?

itsashley
Joo, samozřejmě!<3

wilbursoot
No, tak se budu těšit<3
*zpráva se líbí itsashley*

Olikuju jeho zprávu a už se jdu chystat. "Co si mám vzít sakra na sebe?" ptam se sama sebe a už začínám šílet. "Noo, tak si vezmu asi tyhle rovný a široký rifle a k tomu asi tenhle černej rolák" řeknu a jdu si jdu to vyzkoušet. "No není to perfektní, aleee dá se to!" řeknu a jdu se trošku namalovat. Jenom kraťoučký linky a řasenku. "Mám 15minut tak to abych vyrazila!" řeknu a začnu si obouvat boty. Dala jsem si sluchátka a při chůzi poslouchala písničky. Už jsem tady, přišla jsem asi o 3minuty dřív, ale to vůbec nevadí, Wilbur už je tady. "Odkud jsi přišla? Já myslel že tady bydlíš?" řekl mi wilbur celkem zaskočeně. "Ne, tady nebylím ale mam tady práci," řeknu aukážu na to knihkupectví. "Woow, tak to jsem netušil, vlastně se ani nedivím že jsi mi nechtěla dát adresu. Chápu že mi po pár hodinách ještě tak moc nevěříš," řekl a usmál se na mě, ja mu úsměv hned oplatila. Bylo to zváštní, nebála jsem se, já mu věřila, ale cítila jsem něco, co jsem nedokázala popsat slovy. Bylo to něco tajemného, co jsem asi nikdy před tím necítila, cítila jsem se v bezpečí. Bylo to zvláštní protože s muži mám fakt špatný vztah od toho incidentu před rokem. No snažím se na to nemyslet, ale zapomenout se to uplně nedá. Vedl mě někam, vubec jsem netušila kam. Ale po chvilce se mi naskytl výhled na krasnou louku a celé město s tím. Bylo to nádherné, vůbec jsem nevěděla jak reagovat, tak jsem radši mlčela a pokala se kolem sebe. Po chvilce jsem si všimla jak se Wilbur vydal dál. Netušila jsem kam má na mířeno tak jsem se zeptala, "kam jdeš?" "Pojď ještě kouseek!" zakřičel na mě Wil. Vydala jsem se k němu, om se zastavil aby na mě počkal a šli jsme spolu. Bylo to krásný, dlouho jsem neměla jen tak čas, vždy hned co jsem přišla domů na mě čekala práce. Ale dnes jsem si den užívala naplno.

—————
~haha nesnaším tady ty zámluvy za tou storkou ale doufám že to dává aspoň trochu smysl lmao, jinak se omlouvám že jsem dýl nevydala kapču ale prostě teďka to bylo naročnější, tak se omlouvám
~pac a pusu Ashley<3

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Feb 20, 2022 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

memorise everything she says&lt;3Where stories live. Discover now