Doctor Strange, já a umění magie [Marvel fanfikce]

1.kapitola - Srážka autem

Tessa's POV

Dneska jsem se vydala úplně normálně do práce. Mám kousek, takže chodím pěšky. Šla jsem jako každý den po chodníku, rozhlédla se a přecházela po přechodu, už jsem byla skoro na druhé straně a v tu chvíli mě srazilo nějaké rychle jedoucí auto.

Christine Palmer's POV

Šla jsem po chodbě a mluvila se Stephenem a zrovna k nám na pohotovost přivezli nějakou ženu. Rozloučila jsem se a běžela na operační sál, měla zlomenou nohu a otřes mozku. Vypadalo to, že ochrne a nebude moc chodit. Řekla jsem sestře, ať zavolá Stephena a když dorazil, operovali jsme ještě dalších 10 hodin. Nakonec se operace povedla a pacientka bude moci chodit dál.

Tessa's POV

Vzbudila jsem se v nemocnici. Viděla jsem vedle sebe moji sestru Kate. Byla jsem ráda, že ji vidím. ,,Ahoj Kate" řekla jsem, Kate by si asi ani nevšimla, že jsem vzhůru, seděla na židli a vypadalo to, že někomu píše. Zavolala sestru, která mi řekla, co se stalo.
Když mi řekla, že mě srazilo rychle jedoucí auto a že viníka nenašli, byla jsem naštvaná, ale také ráda, že jsem v pořádku, když jsem mohla ochrnout.
Za pár dní by mě měli pustit domů, ale ještě předtím chci jít poděkovat těm, kteří mě operovali.

Když mě pustili domů, šla jsem nejdříve poděkovat doktorce Palmerové, sice říkala, že je to její práce a tak, ale i díky ní jsem v pořádku. Chvíli jsme si povídaly, přišla mi jako skvělá kamarádka a nakonec jsme si vyměnily čísla.
,,Tak se uvidíme v pátek a až budeš mít čas, tak napiš, Christine" řekla jsem, Christine přikývla a když jsem se rozloučila, měla jsem namířeno za doktorem Strangem.
Ten by mohl poslouchat chválu a díky ještě dalších několik hodin, ale já už musela jít.

Strange byl sympatický a nemůžu říct, že by se mi vzhledově nelíbil, ale hlavně jsem ráda, že mě operoval on a asi hlavně díky němu se ta operace povedla.

Teď jsem na cestě domů a za týden začínají letní prázdniny, takže 2 měsíce volna jsou přede mnou. Výhoda toho, že jsem učitelka.