~ Arrows of darkness ~

6. Lovec a kořist

Bílé jasně zářící paprsky slunce se vkradali do mého pokoje který mi byl přiřazen jako kost psovi. Ne je to pouze sranda... Emm vy se nesmějete? Ne vážně? Tak nic.
Vstala jsem s tím že jsem věděla že vypadám jako zombie.

Takže jsem se konečně upravila hlavně kvůli tomu že jsem s Nat prohrála sázku takže jsem si vzala šaty a odešla do kuchyně.
Na chodbě jsem se srazila s Nat, měla taky šaty a velice ji slušeli " no jak se zdá obě máme menší odpor k šatům,, společně šly do kuchyně. Dveře do kuchyně byly otevřeny tak jsem toho využila a utíkala před Natashou ano i přes to že jsme měli šaty ale díky bohu ne podpatky.
Ta samozřejmě nebyla pozadu a běžela hned zamnou no byly jsme jak malé děti.

Vlítly jsme do kuchyně no jako po každé na nás dvě čuměly jak na totální blázny" hele nechcete se najíst,, zakřičel jeden z nich jenže jak říkám byly jsme jak děti.
Nám všem známý lukostřelec vešel do místnosti no a my dvě jsme do něj naráz nabouraly teda jen Nat já to nabrala do zdi "končím! Už nehraju po zbytek dne nic NEHRAJU!,, ona se rozesmála i s ostatními.

Zvedli jsme se společně se najedli pak jsme si obě mohli ty šaty vyměnit za něco jiného ale bylo nám jasný že tuhle prohru budu mít tak zvaně na talíři sakra dlouho.

.   .   .   .

Mlatila jsem do pytle tak silně že jsem si nevšimla že někdo přišel ale i tak tento člověk mi poklepal na rameno.

Přestala jsem na chvíli mlátit do pytle a otočila se na... CLINTA!? proč tu sakra je?

Můžete mi sakra říct proč režie mění moje návrhy? Nikdo nic? Ok tak zas jindy ale trvám si na tom že tam měl být Steve.

Pokynula jsem mu rukou že má mluvit "ty mě ignoruješ?,,
Nevěděla jsem co říct protože možná ano ale ne vědomě.
" Už od mise v Itálii si mě už vůbec nevšímáš... Vždyť vím že ty a Nat by jste byly schopny se zabít ale teď? Jako jo je to dobře ale i tak.
Chci jen vědět,, povzdechl si a sedl si na zem. Proč se sakra o mě zajímá!? Já to nechci!" Hele Clinte možná se ti to nebude líbit ale já nestojím o to aby jsi se o mě zajímal jak ty tak někdo jiný.. Nestojím o to jasný takže kvůli tomu jaká jsem teď se trápit nemusíš,,.
Odešla jsem pryč. Někam kde nebudu muset nikoho poslouchat, vnímat a ani nic jiného.

- - .Clint Pov. - -

Co se to semnou děje? Vždyť je pro mě prakticky neznámá... Ale záleží mi na ní.
Mám o ní starost aby se jí nic nestalo ale proč?
Ignoroval mě už kde kdo ale proc u ní mě mrzí? Jo mrzí.
Nechtěl jsem nad tím přemýšlet proto jsem chvíli po jejím odchodu odešel pryč.

Vyšel jsem před věž když  paprsky slunce začali zachyzet za horizont a na obloze jako vždy byla první vidět polarka.
Procházel jsem deštivou ulici jakoby byla ta nejtemnější ulice z celého New Yorku.

Zalezl jsem do jednoho z baru v té ulici. Byl to docela prapodivný bar,temné rohy baru do kterých by ani vylepšený neviděl. Sedl jsem si k baru a řekl si o sklenku whiskey s ledem.

- - 1 later - -

Dveře do baru se otevřely a místní stroskotanci se podívali na nově příchozího. Mladá slečna ale bylo vidět že se nebojí dát někomu ránu, přestože lukostřelec měl v sobě asi tři sklenky whiskey tak se podíval... Stala tam ta která mu řekla ať se oni nezajímá ale jak by mohl splnit její přání když ho naštve už jen že na ní piskají "hej kotě co takhle nějaké číslo!,, dívka nad nimy protočila oči a sedla s k lukostřelci a dala si to sami" jak si tě nemám všímat když mi stačí slyšet to jejich pískání a už mám chuť jim vrazit?,, řekl směrem k dívce ale ta už byla v koncích. Slyšet její myšlenky tak bychom možná tušily co by chtěla říci ale bohužel nikdo zde nejsme telepati.

You'r my prey and I'm your hunter...

Dalších několik dní se
Clint a Iris sobě navzájem vyhýbali ale to nebyl jediný problém.
Všichni si všimli Clintova divného chování kord když s nimy byla Iris.
Po půl měsíci se Clint začal chovat zase normálně.

_. _. _.

Takže vítám vás u další kapitoly.
Začíná se to konečně rozjíždět.
Tak a teď potřebuju váš názor.
Chci do dalších kapitol zamíchat dalšího lukostřelce a tím je 🥁🥁🥁

     Oliver Queen

No zajímá mě jestli ho tam chcete a jestli ho vůbec znáte.

Vaše Happie ʕ•ᴥ•ʔ

766 slov