DOTEKY - sbírka poezie

Igelit

Ukážu ti
moje tajný slzy,
který tak často vydávám
za alergickou reakci.
A to mě mrzí...
Bezesný noci
po ránu dospávám.

Nemůžu jinak
když jsem tak daleko
od světa a reality,
ve tmě denní totality.

Skloň se a zavaž mi tkaničku
a budu se cítit jako nová.
Ne jako dneska.
Připadám si jako zabalená v igelitu -
cizí a hezká,
nedotknutelně nebeská
v tajném krytu.
Izolovaná a uchovaná
na horší časy.
Hodná a slušně vychovaná,
oddělená od ostatních.

Záleží ti na nich?
Dáváš důraz na mých
pár rad, co vyčtu v knihách...
Viď?
Ve sbírkách prokletých básníků
listuju znovu, někdy tápu,
schovávám a hledám (se)
v detailech našich okamžiků.