Sérum je pro zlost (dokud není)

-5-

Osud vážně nemohl Stevovi dát chvíli pauzu. V den, kdy se rozhodl oslovit Sama Wilsona a začít si doopravdy zvykat v nové době, dostal misi, která mu odhalila, že jeho starý život ještě není kompletně mrtvý. Bucky pořád žije!
Steve se teď zmítal mezi nadějí a depresí. Cítil ještě větší vinu, že tenkrát Buckyho nezachránil, ale současně měl naději, že ho ještě pořád zachránit lze. Bucky si nakonec vzpomněl, vzpomněl si na Steva, s dostatečnou pomocí si jistě vzpomene i na další věci a dokáže se zase začlenit do normálního života. Jen ho musejí zase najít.
Svěřil se ostatním Avengers, přinejmenším v tom ohledu, že potřebuje při pátrání po svém příteli pomoc. Neřekl nikomu, jak moc osobní to pro něj je. Ačkoliv hádal že přinejmenším Nataša a možná Sam si to domysleli.
"Vždyť má v sobě taky sérum, tak se o něj tolik neboj!" řekl mu jednou Tony, který už se nemohl dívat na Stevův utrápený výraz.
"No právě!"
Co, když má Bucky hlad? Co, když je zraněný? Co když ...? Sérum v sobě skrývalo tolik háčků.
Steve se rozhodl obrátit na Bruce, protože to byl odborník, kterému se narozdíl od doktorů z čerstvě zaniklého SHIELDu dalo věřit.
"Všechno, co ti te řeknu, jsou pouze hypotézy, založené výsledcích mého vlastního výzkumu v téhle oblasti a na tvých vlastních zdravotních záznamech. Sérum, které podali tvému příteli se může mírně lišit.
Ale abych odpověděl na tvé otázky. Zvýšená kalorická spotřeba je nutnost, zákon o zachování energie se jen tak obejít nedá. To sám dobře vím, vždycky když to převezme ten druhý chlápek, má hlad jako vlk, a pokud se vrátím zpátky, dřív než se Hulk nají, musím adekvátní množství kalorií zkonzumovat sám.
Seržant Barnes se určitě regeneruje podobnou rychlostí jako ty, ale obávám se, že i se stejnými nevýhodami. Domnívám se, že všechny tyhle mínusy jsou i jedním z důvodů, proč ho Hydra v mezičase ukládala do kryospánku – všechny procesy se zpomalí a energetická spotřeba se přiblíží nule.
Jelikož Tony ... ehm ukradl tvé záznamy ze serverů SHIELDu, dovolil jsem se podívat, jak probíhalo tvé probouzení z hibernace. Při pádu letadla js nutně musel utrpět nějaká fyzická zranění, ale zjevně se pomalu postupně zahojila, lékaři, co tě prohlíželi konstatovali několik křivě srostlých fraktur – dokud jsi byl v bezvědomí, napravili dvě žebra a malíček. Nechali být jen nos – průchodnost dýchacích cest zůstala zachována a na pohled to není příliš znát."
"Takže chlad pro nás není problém? Nikdy jsem neměl moc rád zimu, ale teď v jednadvacátém století jí úplně nesnáším. To si jen sugeruju?"
"Ale vůbec ne! Vaše těla – tedy přinejmenším to tvoje, ale dovolím si kvalifikovaný odhad, že seržant Barnes je na tom steně – tedy vaše těla vydrží podstatně víc než běžný člověk a dokáží se zotavit z mnohem horších zranění – třeba máte šanci přežít vyšší procento popálenin nebo výrazně vyšší ztrátu krve – to ti můžu říct na procenta přesně. Ale ani sérum není všespasitelné, ačkoliv se vší silou bude snažit opravit jakékoliv poškození, pokud bude příliš rozsáhlé, už to nezvládne."
"Takže pokud mi někdo ustřelí hlavu ..."
"Přesně tak. A pokud budeš krvácet z některé velké tepny, sérum samotné jí nezvládne včas uzavřít, stejně bude nutné to zaškrtit. A tak dále.
Vlastně jsi měl ohromné štěstí, mohl jsi v oceánu docela normálně zemřít na podchlazení nebo možná spíš na utonutí, ale jedinečná kombinace teploty a salinity vody, plus další faktory, vyvolaly hybernaci, která ti zachránila život."

Bucky byl stále přítomen ve Stevových myšlenkách, ale fyzicky pořád unikal. Ani s Natašinými kontakty, Tonyho technologiemi a Stevovou paličatostí ho nedokázali dostihnout. Vždycky, když dorazili na místo, kde zachytili stopu, byl dávno pryč.
Krom toho se taky museli věnovat svým avengerovským povinnostem, tím víc, že SHIELD už neexistoval. Jenže to nešlo vždycky hladce. Jejich pátrání po Lokiho žezle skončilo dost katastrofálně, ale aspoň získali dva nové členy. To mise v Lagosu byla pohroma bez jakýchkoli benefitů, ale odstartovala lavinu.
Sokovijská smlouva, Peggy, ratifikace ve Vídni, bombový útok, Bucky, Bukurešť, falešný psychiatr, útěk. Když jim Bucky řekl, o dalších Zimních vojácích, Steve věděl, že tohle sám nezvládne.
"Musíme zavolat Tonymu!"
"Kdo ví, jestli nám teď vůbec bude ochotný pomoct." oponoval Sam a zmínil, že o někom šikovném ví. Ale Steve věřil, že tomuhle musí čelit společně, přinejmenším musí druhá půlka týmu vědět, co se děje, i kdyby nebyla ochotná přijít jim na pomoc. Proto zavolal Nataše.
Sešli se v hangáru jedné zkrachovalé nízkonákladovky na okraji letiště v Lipsku. Stevův tým tam dorazil ve "vypůjčené" dodávce, Tonyho lidé přiletěli zcela oficiálně quinjetem. Obě party si přivedly posilu v podobě nového člověka, ale prozatím se vyvarovali představování.
Tonyho tvář hyzdily modřiny a podezíravý úšklebek: "Kdybys nebyl tak otravný paličák a podepsal, nemuseli jsme se tady slízat na tajňačku jak dealeři v přístavu."
Steve spolkl svoje námitky a přešel k věci, vysvětlil existenci dalších supervojáků, sibiřského bunkru i svou teorii, že falešný psychiatr chce tuhle údernou jednotku získat pro sebe.
Tony se stále tvářil pochybovačně, ale obrátil se po svých druzích. Jak Nataša, tak Rhodey se tvářili vážně a Vision se zamyslel a prohlásil, že tak závažná informace stojí za prověření. Ten neznámý mlčel, a protože si nesundal masku, nedalo se ani určit, jak se tváří.
"Hele Kápo, mám od Rosse oficiální rozkaz vás všechny zatknout a předat vás do čtyřiadvaceti hodin, jinak na vás pošle tým, co bude první střílet a až potom se ptát."
"Chápu, v tom případě tě prosím jako tvůj přítel, abyste s námi letěli prověřit tu Sibiř. Pokud se pletu a žádné nebezpečí ze strany těch supervojáků nehrozí, pak se dobrovolně vzdám a můžete mě odvést Rossovi," pečlivě formuloval svoje slova tak, aby nesliboval nic za své přátele a byl pevně rozhodnutý nějak zařídit, aby Rossovi nepadl do rukou hlavně Bucky, i když ještě nevěděl, jak to zařídit.
"OK, tak letíme!"
"A co řekneš Rossovi?" staral se Sam.
"Zatím nic. I takovýmu géniovi jako já, se občas zesere technika. Pár hodin bude sledovač polohy v našem quinjetu zkrátka nefunkční, stejně jako můj komunikátor. Jdem, ale chraň tě ruka páně, Rogersi, jestli je to nějaká bouda!"
V ten moment ještě nevěděli, že celá jejich konverzace svědka v černém obleku s panteřím designem.