OBX: Paprsky lásky ☀️❤️

2. První setkání

Kdyz jsem se probudila a koukla přes okno ven, byl ještě den a světlo. Sedla jsem si, a se zívnutím jsem se protáhla. Poté jsem vylezla z postele, a hledala svoje tašky s oblečením, které stály u skříní. Rozhodla jsem se převléct. Přece jenom, tu bylo víc teplo. Našla jsem si kraťasy, a k tomu bílé tílko crop top.
Svlékla jsem se do spodního prádla, a poté si na sebe natáhla tílko a pak i kraťasy.

Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, a rozhodla se podívat po zbytku.

Sotva jsem vylezla z pokoje, už jsem uslyšela mámu jak na mě volá. Šla jsem za hlasem.

°•° V kuchyni °•°

Hlas mě zavedl až do kuchyně. Přiznám se, že bych něco snědla. Vyhládlo mi.

H: co je mami? Bude svačina? *zeptá se trochu neurčitě, ale trochu hladově*

Máma: ne, ale musím ti něco říct.. posaď se *řekne to s napětím, na vážné téma*

H: *sedne si k barovému stolu a podívá se na ni s obavami co to bude* ty mě ale napínáš

Máma: *stoupne si za ten barový stůl, a akorád nalila jahodový drink, který před ni postaví* tady máš na osvěžení, je tu teplo

H: díky *vezme si to a upije* tak už to vyklop

Máma: zítra jdeš do školy.. říkali jsme si, že na státní by se ti mohlo líbit

H: co?! *řekne překvapeně a vyjeveně* ale já myslela že budu mít ještě prázdniny

Máma: není čas, ztrácet čas.. nechceme aby si zameškala.. první den asi nic potřebovat nebudeš, ale i tak zajdeme nakoupit nějaké věci

H: a musím jít taky? Já se chtěla podívat k moři *podívá se na ni prosebně*

Máma: tam můžeš jít potom, hlavně se neutop.. za 10 minut vyrážíme

H: nojo *řekne otráveně a vypije skleničku a jde pryč*

To vážně škola zítra? Právě jsme se sem přistěhovali, a já si chtěla užít ještě trochu volna a adaptovat se na prostředí. Možná jsem měla i strach z toho, že si tam nenajdu žádné kamarády. Že mě nepřijmou.
Šla jsem ven na vzduch, k bazénu. Než pojedeme nakupovat nudné věci do školy.

Pohled Rachel:

Mezitím co ségra spala, mi máma stihla oznámit, že je zítra škola. Myslela jsem si že to přijde až za pár dní, ale ne hned. Ale co, aspoň nebudu blbá. Doufám, že si tam najdu kamarády. Zatímco ségru chcou poslat na státní, mě chtějí dát na Kook Academy. Chtějí mít ze mě něco jako právničku, nebo obchodnici. Něco významnýho. Popravdě ještě nevím kam se můj směr ubere.

Pohled JJe:

Jsem doma u Johna B. Jsou tu všichni, a akorad jsme probírali to, že je zítra škola. Popravdě se do ní vůbec netěším. Nejradši bych vynechal. Možná to i udělám.

JJ: zítra mě nečekejte, asi vynechám

Pope: proč?

JJ: je to ztráta času.. stejně se první den vůbec nic neděje *vytáhne z kapsy ubalenýho yointa, vloží do pusy, a bere zapalovač*

Kie: *přijde k JJovi a vezme mu z pusy yointa a ten odhodí pryč* nehul.. ničíš životní prostředí a sobě plíce *máma v akci*

JJ: *koukne po ní co dělá* ale notak Kie! Před chvílí jsem ji ubalil *nelíbí se mu to a trochu zvýší hlas*

Pope: první den je oddechovej.. ale zato se dozvíš důležitý věci

JJ: například? *když nemá yointa, začne si hrát se zapalovačem*

Pope: že máš mít sebou sešity, knížky na psaní a podobně *poučí ho* nemysli si, že ti budu dávat pořád opisovat zápisy

JJ: víš jak jsou sešity drahý? To bych po tobě pořád nemohl chtít Pope

JB: *sedí na verandě v jednom křesle a rozdělá si plechovku piva* JJi, stačí když zabereš.. nechceme abys opakoval

JJ: to já taky ne *nic víc na to neřekne*

Chapu je. Být společně v jedné třídě je daleko lepší než s cizíma. Abych pravdu řekl, nemám sešit. Ten poslední před prázdninama skončil politej pivem, a když jsem ho chtel usušit, potrhal se.

JJ: *najednou se beze slova zvedne a jde ven, kde nasedne na motorku*

JB: kam jdeš? *volá po něm*

JJ: balit holky *odbyde ho jednoduchým vysvětlením, zapne motor a jede pryč*

JB: *povzdechne si jenom, že ach to je JJ a napije se piva*

Pohled Hailey:

Jeli jsme autem, a teď stojíme u nějakého obchůdku, kde by měli mít sešity. Vejdeme dovnitř s mámou. Mají tu hromadu věcí. Prostě papírnictví. Začneme obcházet regály, a vybírat si vše co potřebujeme. Vzdálím se od mámy, protože mě zaujal jeden sešit, na kterém je nakreslený surf. Vezmu ho do ruky a začnu si ho prohlížet.

Najednou cinkne zvoneček u dveří a přichází další zákazník. Na zvonky jsem byla zvyklá, tak jsem se ani neohlížela. Po chvíli jsem ucítila, že někdo stojí vedle mě.

Ohlédla jsem se po něm, a byl to kluk. Celkem vysoký, blond rozčepýřené vlasy, a modré oči, které jsou jako oceán. Jeho pohled si mě prohlížel, a když jsem se na něj podívala, navázal oční kontakt.