Tátové v akci

Chceš se vsadit?

Začal prosinec a na statku ve Slunečné je pohoda jako obvykle. Kolem stavení se všude blyští několik centimetrů sněhu a krásnější typičtější zimu byste si nemohli přát. Celých pět let uplynulo od narození trojčat Týna a Janka. A nepřibyli jen Matěj a Tonda, kteří jsou od sebe skoro k nerozeznání a jejich stejně stará sestřička Rozárka, ale dokonce i malý Kuba. No jo, Týně a Jankovi asi připadalo, že mají s těmi třemi moc málo práce, tak si řekli, proč si ten život ještě trochu nevylepšit... A neztížit!
...
Pohled Janka
J: Hele ty jsi dneska stihla jen nakrmit kozy a pomoct Bětě s obědem? Dřív jsi toho stíhala víc.
Dobíral jsem si Týnu, když jsme se po celém dni sešli v pokoji.
T: Milej zlatej, dřív jsem se taky nestarala o ty naše čtyři špunty. Ale jestli si myslíš, že to zvládneš líp, tak prosím. Předveď se.
J: Tak jo. Chceš se vsadit?
Prohodil jsem z legrace.
T: Aale, neříkal jsi náhodou před hooodně dlouhou dobou, že už sázky uzavírat nebudeš?
J: Uděláme výjimku. Postarám se o všechny naše děti až do Silvestra. Domluvím se s Vildou, jestli nám půjčí tu svoji chatu v Jizerkách. Odejdem tam a když to s nimi zvládnu, tak pak se mnou pojedeš na dovolenou. Nebudeš se moct vymlouvat, že máš moc práce. Bereš?
T: Jakože je neuvidím až do konce roku? To ne.
J: Budeš moct někdy přijet.
T: A když to nedáš?
J: Tak budu tejden dělat úplně všechno, co děláš na statku ty.
T: Hmm. To by šlo, když budou děti souhlasit.
J: Takže jo?
T: Jo.
Potřásli jsme si rukama a sázka byla uzavřena. Vím, že to nebude vůbec lehký, ale musím to dát!
Neotálel jsem a rovnou jsem zaběhnul za Vildou. Všechno jsem mu sdělil a on mi zapůjčení chaty slíbil.
V: Já tomu furt nemůžu uvěřit. Kámo, ty fakt dobrovolně sám odjedeš na skoro měsíc se čtyřma prckama na hory? Ty seš sebevrah!
Pokrčil jsem rameny.
J: Za dovolenou s Týnou to přece stojí.
V: A seš si jistej, že to dáš?
J: Naprosto.
V: Co kdybych jel s tebou? Vezmu taky děti a nenechám tě v tom.
J: Tak joo. Ale musí to dovolit Týna a taky Sylva.
Došli jsme za nimi a nejdřív se netvářily moc nadšeně.
T: Musíme to pořádně prosmyslet. Dejte nám chvilku.
V: Máte ji mít.
Netrpělivě jsme u stolu usrkávali z půllitrů pivo a čekali, jak se rozhodnou.