chANNA

STROMEK

Vánoce jsou za dveřmi a s nimi i ta milá, anebo pro někoho možná spíše nemilá povinnost. Shánění vánočního stromečku.

I přesto, že se všechny na Vánoce rozjedou ke své rodině si stromek společně vždy ozdobí a udělají si takové předčasné Vánoce u nich na koleji.

Každá dá kus cukroví, co jí poslala rodina anebo, když měla štěstí, tak si ho již dříve vyzvedla. Všude kolem se rozvěsí spousta svítících hvězdiček, žároviček a zkrátka světýlek.

Na okna se vylepí plastové samolepky sobů, sněhuláků a sněžných vloček, co tam pak většinou zůstanou až do jara, protože sundat je znamená ukázat ulepená okna, která se pak musí, co nejdříve umýt.

Zatímco za okny létaly sněhové vločky a vichr převzal vládu. Tak poslední dobou jindy teple zářící sluníčko svítilo studeným a pomalu se vytrácejícím světlem.

Vnitřek přesto zdobí většinou kárované a do červena anebo tmavě zelena lazené deky. Nechybí ani spousta polštářů s vánočními motivy i když ty tam mají kvůli jejich roztomilosti po celý rok, takže nic nového.

Aby však těch vzorů nebylo málo, má každá z nich a ano opravdu i Anna, která zrovna dvakrát, jak už víme Vánoce neuznává, svůj vlastní vánoční svetr s tím, že každý rok se přesně o jeden jejich sbírka rozroste.

Tuhle menší a teď už vlastně každoroční tradici započala na začátku prváku Zoe, která celá zhrzená, vytáhla všechny holky na nákupy, právě onoho kusu oblečení potom, co zjistila, že ani jedna z nich je nenosí, tudíž ani nevlastní.

Od té doby se vždy třetího prosince, ano musí to být třetího prosince, vydávají do obchodního centra, kde si zkouší vždy několik těch bláznivějších a pak i několik těch serióznějších svetrů.
Alespoň na jedno odpoledne, vždy zapomenou na to, co je tíží a společně si zase jako malé holky u sebe v pokojíčku hrají na módní přehlídku.

Nakrucují se v bocích, dělají vtipné pózy. Fotí se před zrcadly, převlékají se všechny najednou v jedné malé kabince jen, aby to bylo rychlejší a pozorují zoufalou obsluhu, která by jim ráda pomohla, ale neví jak, protože ony o to zrovna vyjíměčně nestojí.

Tento rok už mají tuto tradici za sebou, aby taky ne, když mají už pomalu konec měsíce. Právě proto se dneska ráno do těchto svetrů navlékly a vyrazily do ruchu velkoměsta.

Jako každý rok se zde konaly ty slavné trhy, kde už roky bylo to samé. Žádné novinky a stejně se sem pokaždé, tak těšily. Nejen ony, ale všichni včetně cizinců.

Anna nechápala, co všechny na těch dlouhých řadách plných lidí těší. Všude jen samé mačkanice, hluk a samozřejmě zpocení návštěvníci, většinou už posilnění notnou dávkou svařeného vína.

Hned po nich, jak už bylo také jejich dlouhodobou tradicí se vydávají pro menší vánoční stromek. A tak každá obtěžkaná alespoň jednou menší taštičkou s nějakou serepetičkou, které neodolala dává své postřehy k onomu stromu.

Tak jako pravidelně každý rok to znovu vyhrála jedle, kterou navrhovala Anna. Možná jí ostatní chtěly udělat radost a zpříjemnit jí, tak tohle období anebo je prostě jen dokázala přesvědčit svými faktickými znalostmi o stromech a hlavním argumentem, tolik neopadává.
Tím, že se jednalo o malinký stromeček, jim nedělalo žádný problém ho odnést i když jim samozřejmě nabízeli dovoz až na kolej.

A tak se střídaly celou cestu mezitím, co zaujatě probíraly vánoční pohádky, na které se rozhodně musí podívat. Jejich hádka o tom, zda je Grinch kladná anebo záporná postava vyústila dokonce až do takového stádia, že po sobě Joseph se Zoe házely sněhové koule a Anna s Gabi je jen s pozdviženým obočím sledovaly. Teda do té doby, než dvě zbloudilé koule srazily kulichy i jim a započala, tak jedna velká sněhová válka.