Kexíci na Táboře [KexCrew ship]

💜29💙 Kapitola dvacátá devátá 💙29💜

Obrázek nahoře namaloval/a:
IG=kexfanpage

(,,Já bych si dala třeba tu bombu," řekla Andy se smíchem. Damien tedy vytáhl pět bomb a dal je na stůl. Každý si vzal příchuť, kterou chtěl a napil se.

,,Nevím jak vy, ale já hned, jakmile přijedu domů tak zapnu stream," řekl Dee.

,,Já půjdu spát," řekl Dejv a Dominik se k němu přidal. Damien se jen zasmál tomu, že si jak na zavolanou zívli.)

●°■°{°}°♤°■°■°■°♤°{°}°■°●

Pohled Morryho/Honzy

,,Řekneme jim to teď. Hned," řekl jsem, když jsme se zastavili před dveřma do našeho obýváku, kde se nejspíše mí rodiče nacházejí.

,,Jsem v tom s tebou," řekl a pevně mě obejmul. Zaťukal jsem na dveře a bez váhání vešel.

,,Ahoj, jsem doma!" křikl jsem radostně a dva páry očí se na mě otočily od gauče.

,,No konečně! Ahoj zlato," řekla radostně mamka, zvedla se z místa a vydala se za náma, společně s tátou po boku.

,,A ahoj Marku," řekl táta s úsměvem a všichni jsme se přivítali.

,,Musíte nám povědět, jak jste se měli. A kde je vůbec Míša? Říkala, že jede na tábor za váma společně s Romanem. A ostatní jsou kde?" vychrlila na nás otázky mamka.

,,Moc otázek najednou. Můžeme se k tomu posadit?" zeptal jsem se a oni souhlasili. Posadili jsme se tedy na gauč a Mára se posadil hned vedle mě.

,,Bylo tam krásně. Uplně, jako tábory z dětství, jenom tam prostě byli dospělí lidi. Ale o tom třeba někdy příště, teď bych vám potřeboval něco říct," řekl jsem a pořádně se nadechnul. Proč teď nejsem najednou tak nervózní, a předtím jsem byl?

,,Povídej Honzí," řekla mamka a napila se ze svého hrníčku s čajem, ,,a dáte si něco? Pití, nebo máte na něco chuť?" zeptala se.

,,Ani ne, my se totiž nezdržíme dlouho," řekl jsem.

,,Jak nezdržíte? Ještě někam půjdete?" zeptal se táta a já pokýval hlavou na náznak, že ano.

,,Ale od začátku. K té Míši, ona se tu neukázala?" zeptal jsem se a oni kývli na náznak, že ne.

,,Tak asi zůstala s Romanem. Na táboře se ukázala, jenomže jsem se tam s ní tak nějak rozešel," řekl jsem a podíval se na jejich nechápavé tváře.

,,Nevyšilujte, má to svůj důvod," řekl jsem naobranu.

,,Honzíku. Vždyť to byla tak strašně milá holka. Co se mezi váma stalo?" zeptala se a povzdychla si.

,,Mezi náma nic," řekl jsem a sklopil pohled k zemi. Když si uvědomím, jak jí to muselo ranit. Ale musel jsem to udělat. Láska k Márovi byla, je a bude daleko silnější.

,,Je v tom nějáká jiná, že?" zeptal se táta.

,,To je celý ten problém. Rozešel jsem se s ní kvůli někomu jinému. Ale je to kluk," řekl jsem a s vážnou tváří se jim podíval do tváře.

,,Jak jako kluk?" zeptala se mamka a bylo hned poznat, že se jí zrychlil dech. Podíval jsem se na Máru, který se na mě povzbudivě usmál a chytl mou dlaň do té jeho, propletl si se mnou prsty a druhou rukou mě obejmul okolo ramen a více se tím na mě natiskl.

,,Já jsem gay mami, tati," řekl jsem a dal krátkou pusu Márovi.

,,Myslíš to vážně?" zeptal se otec a já kývnul v souhlas. V momentě, kdy se hbytě zvedl z gauče, tak se na mě Mára pevně natiskl. Obranná pozice.
Táta se tomu ale pouze zasmál, když to viděl.