7. A je to v prdeli..

114 3 0
                                    

"Ty jsi..číslo 6?" Vypadlo ze mě.
"Jo,ale jak je možný že mě vidíš?!"Zeptal se zmateně.
"N-nevím."
"Možná máš stejné schopnosti jako má Klaus."
"Co! To není možné!" Zařvala jsem přes celý barák jak kdybych umírala nebo co.
"Pšš,neřvi tak,uslyší tě!"
"A to vadí?"
"No jakože asi ne,ale nejdřív bys to měla říct Klausovi,třeba ti pomůže."
"S čím ti pomůžu?"
Ozval se zamnou Klausův hlas.
"Ale s ničím." Řekla jsem nervózně jelikož jsem nechtěla ho tím zatěžovat.
"A jak je kurva možný že mluvíš s Benem?!" Řekl zaraženě.
"No věc se má tak,j-" Nestihla jsem doříct větu.
"April má novou schopnost." Ben mě přerušil.
"Takže..?" Zeptal se Klaus zmateně.
"Ty pitomče,vidí duchy stejně jak ty." Řekl Ben.
"Jo ahaaa..je to špatný?" Zeptal se Klaus.
"Asi ne,nevidím důvod proč by mělo." Odpověděl Ben jistě.
"No jen ať si to naše malé číslo 8 nezačne trénovat." Řekl Klaus a přitom se díval na mě.
"Co tím myslíš?" Zeptal se Ben.
"No aby si nemusela procházet tím co já,víš přece co mi táta dělal,abych se to naučil." Sklopil hlavu Klaus.
"Tak snad ne.." Řekl nejistě Ben.
"A ještě k tomu,doteď to neumím." Klaus opět mluvil o tréninku.

*********

Uběhlo pár hodin od zjištění mé další schopnosti.
Pořád jsem byla nervózní,jelikož vůbec nevím co prováděl otec s Klausem.
A co by prováděl se mnou kdyby o tomhle věděl. Znělo to od Klause hrozně smutně a děsivě. Přece jenom si to nezasloužil. Je mi ho docela líto.

"Asi půjdu za ním." Řekla jsem si pro sebe,vyšla z pokoje ve kterém jsem seděla nějakou dobu,a šla za Klausem.

Přišla jsem ke Klausovo dveřím a zaťukala.
"Ťuk,Ťuk,mužů dál?" Řekla jsem co nejvíc mile to šlo.
Nikdo ani nic se neozývalo.
"Klausi?..jsi tam?" Zeptala jsem se ustaraně.
Zaťukala jsem znovu a když se nic neozývalo,vešla jsem dovnitř a Klaus nikde.
Šla jsem dolů kde byla Allison s Vanyou.
"Ahoj holky,neviděli jste Klause?" Zeptala jsem se.
"Já ne,asi už 2 hodiny." Řekla Allison.
"Stalo se něco?" Zeptala se ustaraná Allison.
"Ne nic,jenom že ho nemůžu najít,ale možná tu bude někde pobíhat po akademii." Pokusila jsem se říct s největší jistotou ale moc to nešlo.
"Tak chceš pomoci?" Řekla Vanya.
"Ne,ne,ani ne,ale díky Vanyo a Allison.
Odešla jsem.

**********

Uběhlo pár hodin a Klaus nikde. Dokonce jsem se dívala na místa kde by určitě nebyl,ale marně.
Šla jsem do svého pokoje a přemýšlela kde by můj bratr mohl být.
Nakonec jsem došla k tomu,že by mohl být v jeho pokoji celou dobu co jsem ho hledala.

Rozběhla jsem se k jeho pokoji,otevřela dveře a nevěřila vlastním očím.

Klaus ležel na posteli úplně na mol.
"Do prdele kde jsi byl?!" Zařvala jsem na něho.
"Ale klídek ségra,to si mladý,krásný Klaus nemůže zajít na skleničku?" Zasmál se.
"To není vtipný,víš jak jsem se o tebe bála?" Zařvala jsem opět,ale hlasitěji že mě opět asi slyšela celá akademie.
"Hele nejsi moje máma." Řekl opile.
"Ale,jsem rád že se tak staráš prcku." Usmál se na mě. Já se usmála zpátky a hodila po něm nejbližší polštář.
Zavřela jsem dveře a odešla.

*******

Druhý den jsem vstala šla si udělat skincare a převléct se do uniformy.
Nemám pořad žádné jiné oblečení.S Allison máme v plánu nakupovat ale nevím kdy se k tomu dokopeme.

Každopádně jsem sešla dolů a viděla sourozence se o něčem dohadovat.
"Proč tak řvete,víte kolik je?!" Zařvala jsem na ně ještě s ospalým hlasem.
"Vždyť už jsi vzhůru." Řekl opička Luther.
"A co se mění na tom že je ráno?!" Protočila jsem očima a šla si do kuchyně udělat ranní kávu.
"A co jinak řešíte?" Zeptala jsem se už normálním hlasem.
"Rodinná porada." Řekl Luther.
"A já do rodiny nepatřím nebo co?!" Řekla jsem naštvaně.
"Tak jsem to nemyslel April."
"V pohodě." Řekla jsem už klidněji a usmála se.
"Mohla bych teda vědět o čem je porada?" Zeptala jsem se zvědavě.
"No..to je na..hmm..delší povídání.." Řekl Luther.
"Tak mluv,mám dost času." Řekla jsem a ironicky se usmála.
"Fajn hm-"
"Apokalypsa tu bude za 8 dní." Přerušil ho Pětka.
"Jaká apokalypsa?!" Vyprskla jsem při tom mou kávu.
"Apokalypsa." Řekl prostě Pětka.
"Jaký typ? Zombie,světová?" Řekla jsem.
"Ufoni přiletěli."
"Fakt?"
"Ježiš ne ty trubko,samozřejmě že světová." Odpověděl Pětka.
"Tak to je v prdeli.." Dodala jsem.
"No o tom mi povídej." Odpověděl Pětka.

~𝟳𝟰𝟰 𝘀𝗹𝗼𝘃<𝟯𝟯

~𝗡𝗲𝗹𝗹𝘆 :)

Sᴛɪʟʟ ᴡɪᴛʜ ʏᴏᴜ {𝐹𝑖𝑣𝑒 𝐻𝑎𝑟𝑔𝑟𝑒𝑒𝑣𝑒𝑠 𝑓𝑓}Where stories live. Discover now