9, POKLAD V DUŠI A SRDCI

143 5 1
                                    

Pohled Lucky

Probudila jsem se s bolavými zády a jak jinak než i s bolavou hlavou. Taková tradice v Karibiku. Koukla jsem se z okna. V dálce jsem neviděla žádné plachty ani náznak lidí. Pak jsem uslyšela zvuky. Nebyli lidské. Panebože, pomoc mi. Vzala jsem šavli a vydala se na průzkum.

Už jsem vešla do třetí místnosti a stále jsem nic nenašla. Zvuky byli stále blíž a blíž. Opatrně jsem vyšla na nádvoří, teda pokud se tomu dá tak říkat. Tam jsem uviděla to zvíře. Bylo malé a chovala se jak opice. Něco bylo ale jiné. Zpozorovala jsem, že má červený odstín kožichu.

Zvířátko si mě všimlo a se zájmem si mě prohlíželo

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Zvířátko si mě všimlo a se zájmem si mě prohlíželo. Klekla jsem si a natáhla k němu ruku.

,, Neboj se mě. Jsem Lucka."

Zvířátko na mě vyplázlo jazyk a skočilo mi do náruče. Mělo tak hebkou srst, až jsem se divila.

,, Jak ti budu říkat? Hmm, třeba Perla!"

Perla se ke mně přitulila a já se pomalu postavila.

Šla jsem už hodinu. Perla běžela přede mnou a ukazovala mi cestu k pitné vodě a doufám, že i k jídlu. Pak jsem se dostala na menší palouček. Tam bylo malé jezírko a kolem byli na keřích bobule. Záchrana na poslední chvíli.

***

,, Pevnina na obzoru kapitáne!"

Jack si vzal dalekohled a koukl se na ostrov. Byla tam stará pevnost a z jedné strany stoupal k nebi kouř.

,, Spusťte kotvu. Jdeme na břeh!"

Do člunu nastoupil Jack, Pintel, Raggeti a Cotton. Ostatní pod dohledem Gibbse zůstali na lodi. Už jednou mu Perlu ukradli, a tak nechtěl Jack riskovat. Pintel a Cotton se chopili vesel a za 15 minut byli přímo ve starém přístavu pod pevností. Uvázali loď ke břehu a pomalu se rozešli do pevnosti.

Jack vešel do pevnosti jako první s šavlí v ruce. Tu mu před nohama proběhla panda červená. Pak uslyšel zpěv. Dívčí zpěv a šel po hlase.

Pohled Jacka

Ten hlas se mi zdál velmi povědomí, ale komu patří? Ta malá potvůrka běžela též za hlasem. Vstoupil jsem do místnosti. V jednom rohu starý slamník a krb, ve kterém hořel oheň. Kousek dál na bedně džbán vody a nějaké bobule. Pak jsem stočil pohled na druhou stranu. Tam ve výklenku, připomínající okno seděla Lucka a zpívala.

Chvilku jsem se na ni jen tak koukal a pak jsem si odkašlal. Ona se na mě koukla se strachem v očích. Bojí se mě, pomyslel jsem si.

,, Jacku? Jsi to vážně ty?"

Hlavou jsem jenom kývl na souhlas a to už se za mnou objevili Pintel s Raggetim a Cottonem. Pořád se na nás dívala se strachem v očích. Náhle jí do rukou skočila ta potvůrka.

,, Neboj se Perlo, to jsou přátelé," řekla potichu. Zvířátko si mě začalo se zájmem prohlížet.

,, Vrátíš se s námi na palubu?"

Neodpověděla hned. Přemýšlela a koukala se na oheň v krbu. Přišel jsem blíž k ní a vzal ji za ruku, což ji překvapilo, protože sebou nepatrně cukla.

,, Já.. já nevím Jacku."

,, Potřebuje tě, abys zlomila kletbu," řekl náhle Pintel.

Hodil jsem po něm nenávistný pohled. Pak jsem se jí koukl do jejích očí.

,, Prosím..."

Chvilku bylo ticho.

,, Tak dobře. "

***

Pohled Gibbse

Už z dálky jsem viděl, že místo čtyř osob nastoupilo do člunu osob pět. Doufal jsem že je to Lucie. Kéž by, to by bylo po kletbě, pomyslel jsem si.

Pirati z Karibiku : Pozdrav z NarnieWhere stories live. Discover now